Fotografování v přírodě

Důležitá je ostrost snímku a hloubka ostrosti. Je nutné si uvědomit, že momentální hloubka ostrosti se vždy pohybuje v poměru 1/3 před místem zaostření, a 2/3 za místem zaostření. Jestliže tedy bude hloubka ostrosti celkem 50m, a bude zaostřeno na předmět vzdálený 30m, bude ostré vše od cca 15m do 65 (respektive do nekonečna). Samotnou hloubku ostrosti ovlivňuje nastavení clony dle zásady: čím vyšší clonové číslo, tím větší hloubka ostrosti, která se zároveň zvyšuje se zkracováním ohniska objektivu. Při stejnm clonovém čísle bude mít objektiv s kratším ohniskem větší hloubku ostrosti. Tuto lze u některých fotoaparátů kontrolovat tlačítkem pro zaclonění na pracovní clonu (Nikon FM-2, FM-3A, FM-10, FE-10, F-80, F-90, F-100, F-5), kdy je hloubka ostrosti viditelná na matnici. Podrobnější informace o hloubce ostrosti najdete v článku Hloubka ostrosti, a Hyperfokální vzdálenost.

Potřebná technika

Pro fotografování přírody je ideální mechanická kinofilmová zrcadlovka bez množství elektronických srandiček. Tyto fotoaparáty bývají odolnější, a příroda neuteče. Co se týče objektivů, na zvýraznění perspektivy záběru je vhodné ohnisko kolem 20mm, na běžné focení ohniska od cca 28mm do 300mm. Krajinář se prakticky neobejde bez polarizačního filtru (pro TTL zrcadlovky zásadně typ cirkulární) a velice vhodné jsou přechodové filtry, a to hlavně šedé (Cokin Gradual), modro-fialové (Cokin Mauve) a někdy další odstíny, které již nejsou nezbytné (tabákový, změkčující, různé trikové atd.) A velmi důležitý do přírody je dobrý a pevný stativ !!!

Filmy

Filmů je na trhu dostatek (možná až přebytek), ale mnoho z nich jsou svými vlastnostmi určené do kompaktních přístrojů (fuj!!!). Do přírody jsou vhodné filmy s velkou přechodovou ostrostí, minimální zrnitostí a čistými barvami. Dnes už lze koupit některé velice kvalitní profesionální filmy s takzvanými tabulovými zrny, a za velice přijatelnou cenu. Z této oblasti využívám Kodak Profoto 100, popřípadě 400. Dost dobrá je také poměrně levná Konika Centuria 400. Pokud je slunečné počasí s množstvím kontrastů, je třeba použít film, schopný tyto rozdíly jasů zachytit. Na toto jsou vhodné novější filmy Kodak Supra 100 a Fuji Reala 100.

Něco jiného je ovšem fotografování na inverzi. Kvalitní záběr promítnutý na perličkové plátno patřičné velikosti je ovšem něco úplně jiného, co žádná fotografie nenahradí. Zde je výběr filmů o něco menší. Dobrý je Kodak Ektachrome, ale já používám filmy, o kterých mnoho fotografů ani neví, a to Fomachrom 100, ke kterému jsem se vrátil poté, co Kodak podražil, a zjistil jsem, že Foma mu může velice dobře konkurovat, ovšem za poloviční cenu !!! Barvy má perfektní, ostrost také, a i s kontrasty se vyrovná obstojně. Rozhodně stojí za vyzkoušení.

V době multigradačních černobílých papírů je velice efektní příroda i v černobílém provedení. K úplné spokojenosti osobně používám filmy Ilford Delta 100, ale výborné jsou taky Kodak T-Max 100. Tyto je nutné vyvolávat v určené vývojce pro T-zrna (delta krystaly).

Kouzla ročních období

Jaro je pro člověka velice krásné období, protože končí zima, objevují se první květy, hmyz a ptáci, ale pro fotografování toho ještě není moc k vidění. Osobně mi jaro připadá krásné, ale moc nefotím a těším se na pokročilejší jaro a léto. Zajímavé je jaro pro fotografy makra, ale to vyžaduje nadstandardní vybavení (viz sekce Makro) , které každý nemá, ale jak si je celkem levně pořídit, zjistíte po přečtení ve výše uvedené sekci.

Léto je pro mnoho amatérů hlavním "funkčním" obdobím, kdy vyráží na výlety se svým nádobíčkem. Život je v plném proudu, příroda je zelená, říčky a potoky prosvětlené sluncem, hory v dáli zamlžené oparem a další zajímavosti. V létě za slunečného počasí jsou v přírodě asi nejhorší kontrasty, se kterými se potkáváme všude. Zde se lze bránit šedými přechodovými filtry, a pružnějšími filmy. Při fotografování "dlouhé vody" jsou nutností šedé neutrální filtry s filtračním faktorem 4, a 6, a pochopitelně kvalitní stativ. Mnoho fotografů vyráží v létě do hor, kde jsou mnohdy všudypřítomné opary.

Účinek polarizace	Vinětace dvou filtrů

Někdy jsou žádoucí, protože zvýrazňují vzdálenost, ale někdy je třeby se jich zbavit. K tomu poslouží polarizační filtr, u kterého je třeba úhel nastavení nejprve vyzkoušet před okem, poté nasadit na objektiv a nastavit na stejný úhel, jako před okem. Důvod je jednoduchý : polarizované světlo jde přes filtr a objektiv, poté se láme na zrcadle, a opět se láme v pentagonálním hranolu. Při těchto lomech může dojít k tomu, že v hledáčku již není účinek filtru viditelný díky těmto několika opakovaným lomům polarizovaného obrazu. Při nastavování filtru je nejvýhodnější se zaměřit v cílovém prostoru na objekt hnědé barvy, a filtrem docílit sytě hnědé, čímž budou odlesky světla v mikroskopických kapičkách vody v oparu eliminovány. Taky lze polarizační filtr využít ke ztmavení odstínu oblohy, která je v létě vybledlá, a tím zvýraznit oblaka, která jinak nejsou vidět. Tímto lze docílit velice efektních záběrů, viz fotografie.

Podzim je nejkrásnější fotografické období. Vše kolem hraje barvami, protože opadalo listí, nejsou už tak nepříjemné kontrasty, díky větrům zmizely z hor opary a nebe dostalo velice krásnou modro-zelenou barvu. Slunce se odráží od spadaného zlatého listí, které působí mnohdy jako odrazové oteplující zrcadlo a vše je naprosto jiné, se silným emotivním působením na fotografovu duši.

Ten pravý fotogenický podzim trvá velice krátkou dobu - tak asi 3 týdny. Naopak pro milovníky večerních západů slunce je více času, protože na podzim sluníčko zapadá déle. Při focení přírody je vhodné brát na zřetel jednu věc, a sice, že slunce už svítí ze šikma, a při použití AF zrcadlovek při matricovém měření (multisegmentovém) je třeba přidat na korekcích cca +1/3, až +1/2 EV. U diapozitivu je tomu naopak (-1/3) ! Pokud to fotoaparát neumožňuje, je třeba korigovat změnou nastavení citlivosti filmu. Při 100 ASA nastavit na negativu 80ASA, u inverze (diapozitivu) 125ASA.

Na podzim uplatníte všechny objektivy, a samozřejmě stativ a filtry (i když s filtry opatrně, nic se nemá přehánět, a i zde je třeba citu). I zde je velice vhodný polarizační filtr, který dodá spadanému listí syté zbarvení, protože odstraní odlesky světla. Na podzim jsou vhodné oteplující polarizační filtry, jako například B+V Polarizer Warmtone, nebo Moose´s Polarizer Warmtone. Upozorňuji, že tyto filtry nejsou nejlevnější. Naopak varuji !!! před nasazením polarizačního filtru a zároveň oteplujícího, protože dvě objímky na sobě při ohnisku objektivu 28mm už způsobují nepříjemnou a dost silnou vinětaci. Takto jsem znehodnotil dva filmy z vrcholu Lomnického štítu- viz ukázkové foto. Jak vidíte, každý se učí zkušenostmi celý život. Co se týče filmů, na podzimní pastelové barvy jsou výborné Kodak Porta 160CN, Kodak Profoto 100 a 400, z inverze Fijichrome Provia 100F, Fomachrom 100, Kodak ektachrom E 100 VS.

Zima může být pro některé fotografy zajímavá, ale přiznám se, že v tomto případě u mne vítězí pohodlnost, a zimu raději sleduji z tepla domova. Přes to mě to někdy přepadne a vyrazím. Vzhledem k tomu, že v zimě je příroda spíše monochromatická, hodí se zde černobílý film. Co se týče přístroje, volím raději plně mechanicky řízený stroj, protože neustále vyndavat baterie a ohřívat je v kapse není to pravé. U elektronických strojů po podchlazení baterie následuje zablokování spouště, a můžeme jít na ruma. U mechanických fotoaparátů (Nikon FM-2, FM-10) přestane fungovat měření, ale nůžeme dál fotit. Stanovit správnou expozici bez měření není při dnešní pružnosti filmů zase tak velký problém. Při focení na černobílý film můžeme využít barevných filtrů, které se chovají tak, že na snímku je potlačena ta barva, která odpovídá filtru, a zvýrazněna barva, která je k barvě filtru doplňková. (Červený filtr na snímku potlačí červenou barvu a zvýrazní zelenou barvu).

Fotografování na horách

Focení v horách

Fotografování v horském prostředí ve vyšších nadmořských výškách je trochu odlišné od běžného fotografování v našem prostředí. Je třeba si uvědomit, že už ve výškách 2500 m/n.m. je vzduch o něco řidší, a proniká objektivem více UV záření, které může ovlivnit TTL měření přístroje. Proti tomu se lze bránit UV filtrem, který někteří fotografové požívají pořád, jako ochranu objektivu proti prachu, nebo korigovat měření korekcemi. Taktéž snímky mívají namodralý nádech. Zde se opět uplatní oteplující polarizační filtr, jak bylo uvedeno výše. Proti namodralému nádechu lze také použít filtr Skylight, který je také hojně používán jako protiprachová ochrana objektivu.

Fotografování na horách je také náročné fyzicky, a to hlavně při delších výletech na několik dnů, kdy ve větších výškách se zátěží na zádech bývají problémy s aklimatizací, způsobující bolesti hlavy, nevolnost a únavu už i v našich evropských horách s vrcholy kolem 2500 m/n.m. netrénovaným horalům. Měl jsem možnost vyzkoušet si Alpy na lehko, a měl jsem toho někdy dost. Taky je třeba dávat pozor na slunce i v relativně chladném počasí. Za půl dne dokáže dokonale spálit krk a ramena, a filmům a fotoaparátu taky není hej, pokud jsou v báglu nahoře.

---