Hloubka ostrosti

Ovlivnění hloubky ostrosti vzdáleností zaostření

V zásadě jde o to, že čím je větší vzdálenost, na kterou je zaostřené, tím delší je hloubka ostrosti, jak je vidět na obrázku. Úsečka kolmá na osu objektivu vyznačuje rovinu, na kterou je zaostřeno, a úhlopříčka mezi rovinou zaostření a osou, svým úhlem k ose vyznačuje clonu, a to tak, že clona 1 = plný úhel, to je 90° , tedy je totožná s rovinou zaostření a hloubka ostrosti je pouze v rovině zaostření. Na obrázku svírá úsečka s osou poloviční úhel =45°, to je clona 2. V případě, že by svírala s osou 1/4 úhel (22.5°), jednalo by se o clonu 4. Vidíme, že při stejné cloně je hloubka ostrosti na různé vzdálenosti odlišná, a vzrůstá se vzrůstající vzdáleností, na kterou je zaostřeno.

Ovlivnění hloubky ostrosti ohniskem objektivu

Jak můžeme vidět na tomto obrázku, vzdálenost zaostření i clona jsou stejné, jenom je různé ohnisko objektivu. Na horní části obrázku je pomyslné ohnisko 300mm, na spodní části 50mm. Je zde viditelné, že při stejné cloně i vzdálenosti zaostření je u 50mm objektivu hloubka ostrosti podstatně větší, než u objektivu 300mm. Tím je samozřejmě vysvětleno, proč je u fotografií v oblasti makro tak malá hloubka ostrosti. Je to tím, že fotografujeme na velmi malé vzdálenosti - mnohdy na několik cm. Zde je již hloubka ostrosti řádově v mm.

Ovlivnění hloubky ostrosti clonou

A zde se již dostáváme k nejpoužívanějšímu nástroji hloubky ostrosti, a tím je clona. Na obrázku vidíte, jak úhel úsečky mezi rovinou zaostření a osou objektivu, který vyjadřuje clonu, ovlivňuje hloubku ostrosti. Zatímco v horní části obrázku tento úhel činí polovinu (tedy 45°), což značí clonu 2, je hloubka ostrosti podstatně nižší, než ve spodní části obrázku, kde je úhel přibližně čtvrtinový (tedy 22.5°), což je clona 4, je hloubka ostrosti podstatně vyšší. V tomto případě je na obou obrázcích stejné ohnisko, i vzdálenost zaostření. Mění se pouze clona. V případě, že zde úhel clonové úsečky je již rovnoběžný se spodní přímkou úhlu ohniska, je zadní hranice hloubky ostrosti v nekonečnu.

Kombinace všech parametrů

V praktickém životě však nedojde k tomu, že bychom užili jen jeden z popsaných vlivů na hloubku ostrosti. Vždy jde o kombinaci všech, tedy je velmi složité zpatra určit přesně hloubku ostrosti. Jde však o to, že po nějaké praxi již jsme schopni tuto určit odhadem velmi věrohodně. Samozřejmě je možné použít u fotoaparátu, který je vybaven tlačítkem ručního zaclonění na pracovní clonu, ruční zaclonění a hloubku ostrosti kontrolovat přímo na matnici. Obrázek, který vidíme na matnici je ale tak malý, že mnody výsledek na zvětšenině má skutečnou hloubku ostrosti úplně jinou, než byla vidět na matnici, protože při zaclonění na clonu např. 8 toho již na matnici moc vidět není a klame.
Jak ale můžeme vidět na všech třech obrázcích, jedno je u všech vlivů na hloubku ostrosti společné. Ať už je hloubka ostrosti jakákoliv, vždy její jedna třetina zasahuje před rovinu zaostření, a dvě třetiny za tuto rovinu. Tohoto lze využít v praxi. Já to dělám tak, že pokud potřebuji maximální hloubku ostrosti, a mám konkrétní představu odkud až kam by mělo být vše ostré, mimo maximálně použitelné clony (samozřejmě) ostřím za místo, od kterého chci mít vše ostré. Například 1.5 metru vdálený keř chci mít ostrý, stejně jako pohoří v pozadí. Použiji například ohnisko 28mm, clonu 8 (větší třeba nejde kvůli světlu), a zaostřím až za keř na vzdálenost 3m. Tím dostanu delší hloubku ostrosti, než bych dostal při zaostření na 1.5 metru, a vzhledem k tomu, že vždy je jedna třetina hloubky ostrosti před rovinou zaostření, keř se do ní dostane. To je ale pouze odhad, který provádím, když mi nejde o přesné stanovení hlobky ostrosti. Co ale když potřebujeme tuto stanovit přesně ještě před záběrem? Není to složité. Využijeme HYPERFOKÁLNÍ VZDÁLENOST, kterou lze vypočítat, a pomocí které přesně zjistíme potřebné nastavení parametrů pro konkrétní požadovanou hloubku ostrosti. O tom se dozvíte v dalším článku

---