Amateur radio station Czech Republic - my name: František Javůrek, QTH: Brno, LOC: JN89HE, ASL: 205m
Home FRQ :

439.000 - OK0BH
438.925 - OK0BAB
Scheme :

1024x768,
IE, Mozilla
Výroba QSL :

OK1DRQ
Elliprint

Home tunning - aneb vrtáme se v radiostanicích

Autor : Franta OK2FJ   (Highlander Brno)






Na různých fórech se objevují velmi často dotazy, jak upravit různé funkce u radiostanic, a to velmi často dle dotazů od tazatelů, jejichž znalosti elektrotechniky končí výměnou žárovky v lustru. V největší míře se jedná o uživatele CB stanic, či PMR, občas i radioamatéra, který by tyto znalsti mít měl, ale bohužel nemá. Pokusím se zde přiblížit záludnosti různých "odborných" zásahů, a případy, s nimiž jsem se setkal.




Elektronika je "kutilská" oblast, kde skutečně potřebujeme znalosti a jisté zkušenosti, pokud se chceme vrtat v továrních zařízeních. To ale hovořím o běžné elektronice. Co se týče radiostanic, pohybujeme se už ve specifické oblasti, ve VF technice, která nám už neodpustí běžné chyby a omyly, kterých jsme se dopouštěli v běžné elektronice. VF technika je už velmi často choulostivá i jen na změnu polohy součástky, nemluvě o výměnách součástek, které mají díky tolerovanému výrobnímu rozptylu hodnot nestejné parametry, i když nesou stejné označení.

Další záludností je skutečnost, že ve všech moderních radiostanicích jsou součástky citlivé na statický náboj (technologie CMOS). To prakticky vylučuje použití běžné trafopáječky, která po sepnutí spínače vytvoří kolem pájecí smyčky silné pole, což těmto součástkám nesvědčí ani omylem. Taktéž je zde nebezpečí zničení takové součástky pouhým výbojem statické elektřiny z našeho oblečení (umělé tkaniny z nás dělají pochodující kondenzátory). Snad každý už párkrát zažil, že po dotyku na vodovod, či radiátor dostal ránu. Není to tím, že by vodovod, či ústřední topení kopaly, ale tím, že náš statický náboj se vybil do těchto uzemněných částí. Pokud se vybije do desky plošných spojů v otevřené radiostanici (nebo třeba jen do mikrofonního konektoru), máme po domácím tunningu a radiostanici. Takovouto součástkou jsou především řídící procesory, ale i některé další obvody, či tranzistory v radiostanicích.

Jak jsem už uvedl, většina dotazů pochází od lidí, kteří jsou jen uživateli, a o VF technice a moderních součástkách nemají žádné znalosti (pochopitelně, kdo znalosti a zkušenosti má, nebude se ptát). Bohužel mnozí si myslí, že jich se to netýká, že zrovna oni se stanicí nic neprovedou. Ale to je omyl, o čemž svědčí množství těmito "odborníky" provedených nepovedených zásahů u mnohých radiostanic, které mi prošly rukama.


Nejčastějšími důsledky jsou odlepené spojové cesty na plošných spojích, způsobené dlouhým pájením, či používáním trafopáječky. Setkal jsem se s tím téměř ve všech stanicích, které jsem opravoval, či upravoval. V několika případech jsem dokonce narazil na roztavená pouzdra SMD tranzistorů od páječky. Jeden "kutil", který takto odrovnal tranzistor v napájení podsvětlení displeje jej dokonce jen přemostil drátama, takže podsvětlení bylo napájeno přímo z výstupu procesoru !!!

Zvyšování výkonu

Jeden z nejčastějších dotazů CBčkářů a PMRkařů je jak zvýšit výkon. Opět tyto dotazy svědčí o nulových znalostech.

Za prvé je zvyšování výkonu u CB o jednotky W (víc nebývá možné vzhledem ke koncovým tranzistorům) naprostý nesmysl postrádající jakoukoliv logiku, protože pro pouhé zdvojnásobení dosahu by bylo potřeba zvýšit výkon 16x, a pro zlepšení přijímaného signálu na protistanici o pouhé 1S by bylo třeba přidat 6dB, tedy čtyřnásobek. Vezmeme-li si výkon CB 4W, na zdvojnásobení dosahu by bylo třeba zvednout výkon na 64W, a na zlepšení signálu u protistanice o 1S by bylo třeba zvýšit výkon na 16W. Při nejčastěji osazovaných koncových tranzistorech 2SC2078 je to samozřejmě nemyslitelné, reálná možnost je max. zvednutí na 6W a to je naprosto k ničemu, jen to zvedne spotřebu proudu ze zdroje a začne se přehřívat tranzistor, protože není umístěn na chladiči, ale v naprosté většině případů jen na plechu chassis, což už pak nestačí.

Za druhé metody, které často různí samozvaní odborníci radí, nezmění jen výkon, ale i jiné parametry, což není žádoucí ani náhodou.

U PMR je to podobné, ba ještě horší, protože většina těch hraček má už za stávajícího stavu mizerně chlazený koncový tranzistor, a u některých, které umožňují zvýšení výkonu propojkou (např. Intek MT-4040 z 0,5 na 2W), není stávající plocha desky, která odvádí teplo od tranzistoru, dostatečná, a tranzistor se po zvýšení výkonu upeče- stalo se to již mnoha uživatelům. I zde zvýšení výkonu z 0,5 na 2W nemá moc velký význam (jde o nárůst o 6dB), dosáhne pouze zlepšení signálu u protistanice o 1S.

Rozšiřování FRQ rozsahu

I tato činnost, i když se jedná jen o propojení propojek cínem, či odstranění nějakého odporu, není zrovna bezpečná pro člověka bez zkušeností. Tyto propojky vedou vždy k procesoru, a ten, jak už bylo řečeno, je nejchoulostivější součástkou (a taky nejdražší). Zde pájet trafopáječkou je stejné, jako přátelsky poplácat kamaráda po zádech 30-ti centimetrovou kudlou. Nejen že v tomto případě je procesor v ohrožení nejvíc, ale opět jsou zde většinou velmi tenké přívodní cesty a lehko se odlepí delším ohříváním. Při odstraňování propojovacích součástek (většinou mikroskopické SMD) je taky třeba vědět jak na to, aby se spoje a plošky neutrhly, a zároveň nebyly dlouho ohřívané.

Druhou otázkou je smysl nějakého rozšiřování. Vysílat se nesmí nikde jinde než v pámu B a C (u CB), případně na 8kanálech PMR, takže je to nelegální stejně jako jakékoliv jiné zásahy, ale hlavně tam většinou nic není. Byly doby, kdy při tehdy povolených 40-ti kanálech to nějaký určitý smysl mělo, protože těch 40 bylo většinou plných, ale dnes, kdy máme 80 kanálů na CB, a obsazené jsou tak 3 - 4, to smysl nemá.

Zvětšování zdvihu, modulace a další ladění
Opět další zásahy, které jsou nejen nelegální, ale i beohledné k ostatním uživatelům. Znám osobně několik CBčkářů, co dokážou vysílat na třech kanálech naráz, případně ještě s posunem o další kanály. Nedávno jeden "inteligent" radil na fóru poznačit si v radiostanici všechny trimry co tam jsou osazené, a pak s nimi kroutit. Když nereagují požadovaným způsobem, vrátit je zpět podle označení. Skutečně nápad hodný rány do hlavy tupým předmětem. Nic jiného si takový radil nezaslouží. Žádný trimr uživatel nikdy nevrátí zpět přesně do polohy, ve které byl před zásahem, a to ani když si polohy poznačí. Když to udělá s jedním odporovým trimrem, nemusí to ještě dopadat katastrofálně. Když to ale udělá se všema, může stanici hodit do popelnice, protože má totálně zozladěnou stanici.

Samostatnou kapitolou jsou však trimry indukční (laditelné cívky). Zde už jen odstranění zabarvení nastavovacího šroubku může znamenat změnu hodnot bez ohledu na to, jestli se uživatel trefí zpět do původní polohy. Po takovýchto zásazích neznývá nic jiného, než servis, kde mají tester R&S CMS-50.

Zlepšování kultury osazení desky

Bohužel je to tak, i takovéto zásahy se dějí. Poznal jsem už dva takové "elektroestéty", kterým se nelíbil styl osazení součástek "hala-bala" a tak se chopili páječky a začali rovnat našikmo osazené kondenzátory, tranzistory, a cívky !!!! U vzduchových cívek se jednomu nelíbilo, že jsou "křivé" - tedy prohnuté a nemají stejné mezery mezi závity !!!, tak je začal rovnat!!!

Takovéto zásahy ve VF zařízení jsou samozřejmě jistou cestou k místnůstce s popelnicemi, nebo do servisu a zaplacení částky v takových případech dosahující, či přesahující cenu samotné stanice. Ono mezi námi ty cívky nejsou tak různě pokroucené vlivem opilosti zaměstnance výrobní linky, ale protože jejich tvarováním a ropztahováním se ladí. Stejně tak změnit polohu součástek v určitých místech VF obvodů znamená dost často změnu funkce těchto obvodů. Když jsem za mých mladých elektrických let začal poprvé bastlit VF zařízení (VKV stereo tuner), nebyl jsem schopen ho rozhýbat. Soused, který dělal 40 let profesionálně VF se na to podíval, poradil dva keramické kondenzátory přepájet tak, aby měly těleso až u desky (nejkratší vývody), a rádio jelo jak čerstvě nabitý reaktor. Tehdy jsem pochopil, že ve VF i takováto zdánlivě nesmyslná maličkost může naprosto změnit funkci celého zařízení.




Přátelé, a hlavně vy, jejichž znalosti z elektroniky končí u výměny žárovky v lustru, když už máte nepřekonatelný pocit, že vaše radiostanice není úplně v pořádku, svěžte ji servisu. Věřte mi, že nakonec vás to vyjde levněji, než odstraňování Vámi napáchaných škod v citlivých VF zařízeních, případně než výjezdy hasičů. Pokud možno nesvěřujte vaše staničky ani známým, kteří tvrdí, že dokážou naladit celou stanici poslechem (taky takového znám). Kdyby to bylo tak jednoduché, nekupovaly by servisy mašinky od Rohdeho za 3/4 melounu, tomu můžete věřit. Navíc riskujete citelné pokuty v případě, že si někdo na vás bude stěžovat, a páni od ČTU vaši stanici přeměří. Pak už nic neusmlouváte.

Pokud to však chcete dělat proto, že Vás to zajímá, odložte páječku, zaběhněte do prodejny BEN a kupte literaturu. Chce to trpělivost, ale na konec se to jen a jen vyplatí. Já se věnuju elektronice přes 30 let, a věřte, že pořád zjišťuji, že se mám pořád co učit, a pořád jsou věci, do nichž si netroufnu. O to víc mě udivuje, když podle dotazů na fórech zjistím, že dotyčný by měl problémy i s tou výměnou žárovky, ale chce se vrtat v radiostanici. Sebedůvěra je zdravá a pomáhá se rozvíjet, ale nic se nemá přehánět.


P.S.: Až spotřebujete tolik pájky, kolik sami vážíte a začnete si myslet, že už tomu rozumíte, zjistíte, je toho, čemu nerozumíte je podstatně víc.





Texty a úprava: František Javůrek ©