Výběr fotoaparátu a objektivu
Zde se budu zabývat velice ošemetnou otázkou vhodného výběru těla a objektivů a kombinace různých značek, čímž bych chtěl pomoci začátečníkům, kteří mi zasílají e-maily s dotazy, v jejich těžkém rozhodování mezi cenou značkových objektivů a různými zkostnatělými názory o naprosto špatných vlastnostech jiných objektivů. To, co zde budu prezentovat, vychází z mých zkušeností s konkrétními typy a nikoliv z doslechu.
Výběr těla fotoaparátu
V dnešní době je na trhu dostatek vhodných těl Nikon jak pro začátečníky, tak i pro vážné zájemce o fotografii, a díky sestupu cen nekvalitních digitálů šly ceny zrcadlovek jak filmových, tak i digitálních už pod obecně očekávanou hranici. V první řadě je nasnadě rozhodnutí, zda pořídit tělo nové, nebo z bazaru. U bazarových těl je výhodné, pokud jsou k dispozici nákupní doklady (nákupka, účet, nebo záruční list), čímž lze prokazatelně zjistit stáří přístroje a vyhnout se koupi kradeného.
Při koupi v bazaru je třeba posoudit celkový vzhled, který napoví, jak se původní majitel ke svému miláčkovi choval- potlučeným tělům se raději vyhneme. Taktéž funkce a upevnění, nebo přílišná volnost ovládacích koleček, jejich aretace a další mohou při výběru pomoci. Další je čistota uvnitř přístroje. Pokud na lamelách závěrky jsou vidět otisky prstů, pryč od toho. To se týká i zrcátka a matnice. Takový člověk o tom moc nevěděl a bůh ví, co ještě vyvedl.
Co se týče analogových filmových zrcadlovek,
pro úplné začátečníky, kteří ještě nejsou rozhodnuti, zda se fotografii budou zajímat hlouběji,
bych mohl doporučit buď některé starší přístroje z bazaru, a to například velmi jednoduchý -
co se týče ovládání - Nikon F-60, či vynikající až špičkový F-80 nebo o jednu generaci starší, ale neustále oblíbené
Nikony F-50, 70. F-50-tka je poměrně jednoduchý přístroj, F-70 je velmi kvalitní a vybavený
stroj, který umí pracovat i s mechanickými objektivy. F-70 dnes (v roce 2007) zakoupíte v bazaru
za cca 3.500,-Kč, F-50 kolem 2.000,-Kč
Z nových přístrojů by byly vhodné typy F-75, nebo F-80, popřípadě manuální FE-10, či FM-10,
nebo špičku FM-3A, které ale již dnes z pultů mizí.
Model F-60 vyšel z padesátky, a je již tichý. Vybaven je téměř shodně. Model F-65 je
modernizovaná šedesátka, a má možnost ručního výběru z pěti zaostřovacích bodů. Model FM-10
je plně mechanická zrcadlovka s TTL měřením se zvýhodněným středem a pracuje i bez baterií
(ovšem bez měření), model FE-10 je také manuální, ale s elektronicky řízenou závěrkou a možností
volby preference clony -režim "A". FM-3A je špičková hybridní zrcadlovka s TTL a bleskovým TTL.
Pro vážné zájemce bych z bazarových strojů doporučil zmíněný Nikon F-70, který
poskytuje všechny možnosti pro tvůrčí činnost, je odolný a dokáže spolupracovat i s objektivy
pro MF přístroje (pouze v režimu "M"). Pro ty ještě vážnější zájemce jsou k dispozici stroje
F-90, které byly před příchodem F-100 používány profesionály.
Z nových strojů pro vážné zájemce o fotografii z řad neprofesionálů přichází v úvahu model
F-80, který je špičkou mezi amatérskými přístroji. Mezi zasvěcenou veřejností je přezdíván
"Malá stovka". Tento přístroj má některé ojedinělé možnosti, jako například možnost použít
klasickou drátěnou spoušť. Jako jediný má polymerovou LCD matnici s možností rozsvícení
rovnoběžkové mřížky, zesvětlení v místě ostřící zóny v šeru, výběr z pěti ostřících zón
mikrojoistickem na zadní stěně a další vymoženosti. Pro méně náročné, ale zapálené fotoamatéry
je vhodný F-75 - taky dobře vybavený, ale lehčí přístroj.
Bohužel amatérské analogové zrcadlovky již z trhu mizí, a ve výrobě již zůstávají jen modely F-6 a FM-2. Tudíž se trh již směřuje spíše na digitální zrcadlovky, z nichž jsou na trhu pro amatéry dnes k dispozici modely D-70S, D-80, a D-4o. D-70 a D-80 uspokojí velmi náročné amatéry, pro začátečníky je spíše určený model D-40, který je taky nejlevnější, ovšem uspokojí každého. Pro ty nejnáročnější (pomineme-li profesionální stroje s cenami kolem 100.000,-Kč) je model D-200, který je spíše používán profesionály, ale i velmi náročný amatér si s ním poradí.
Objektivy
Mimo originálních objektivů Nikkor je na trhu množství různých jiných značek, které vyrábí
systémové objektivy i pro těla Nikon. Jsou to například Sigma, Soligor, Voigtlander, Tokina,
Tamron, Exakta (pouze MF objektivy).
Mnoho objektivů od jmenovaných výrobců (objektivy Soligor a Voigtlander jsou stejné a vyrábí
je firma Cosina) má vynikající vlastnosti, přestože jsou i několikanásobně levnější, než
ekvivalentní objektivy Nikkor. Samozřejmě každá značka má své vynikající objektivy, ale také
ty horší. V tomto nelze jednoznačně radit, protože názory se různí, podle toho kdo jaký
konkrétní objektiv od té firmy zakoupil. Nejlepší je posoudit zvětšené fotografie pořízené
objektivem, o který máme zájem.
Největším podílem, co se týče oblasti činnosti, je mezi amatéry fotografování přírody. Tato
oblast je však také náročná na rozsah ohnisek používaných objektivů. Zde je ideální mít
pokrytý rozsah ohnisek od 20mm do 300mm.
Protože tento web je určen ne zrovna bohatým amatérům, nebudu dodržovat vžité pravidlo pomlouvat
ultrarozsahové zoomy, i když to opravdu není ta úplně nejvhodnější volba. Pravdou však je, že
mnoho značek již děláv rámci možností opravdu dobré zoomy například 28-300, ze kterých lze
dostat velice dobré výsledky i ve formátu fotografie 20x30 cm. Takovou dobrou volbou je
například Soligor/Voigtlander AF 28-300/4-6,3/příruba 77mm, který získal v několika testech
vcelku dobré hodnocení (neměl jsem možnost vyzkoušet). Lepší je však kombinace dvou zoomů,
a to 28-105 a 100-300, nebo 28-70 a 70-300. Velmi dobré objektivy v tomto rozložení ohnisek
dělá jak Sigma (28-105/3.8-5.6 a 28-105/2.8-4 a telezoom 70-300/4-5.6 DL Macro, popř. tentýž
v úpravě APO), tak i Soligor a Voigtlander (28-105/2.8-3.8 a telezoom 70-300/4.5-5.6, nebo
100-400/4.5-6.7.
Osobně vlastním Sigmy 28-105/3.8-5.6, ze které dělám zvětšeniny 20x30 cm a kresebnost tohoto
objektivu je opravdu výborná. Jako teleobjektiv mám Sigmu 70-300/4-5.6 DL Macro, který také
vyhovuje a jsem s ním naprosto spokojen. Kamarád vlastní Sigmu 70-300/4-5.6 APO a mohu říci, že
oba tyto objektivy kreslí také opravdu bezvadně (viz fotografie "Ještěrky" a "Chameleon" v sekci
Galerie)
Co se týče širokoúhlých objektivů, ty jsou nepostradatelné v krajinářské fotografii pro
zvýraznění perspektivy a vynikají velkou hloubkou ostrosti. Tyto objektivy s ohnisky kolem
20 mm jsou velmi drahé. Velice dobré výsledky dostávám z cenově více než přijatelného
objektivu Voigtlander 19-35/3.5-4.5/příruba 77mm, ze kterého jsem viděl velké množství fotografií
formátu 30x40 cm !, a mohu říci, že jsou perfektní. Kamarád vlastní tentýž objektiv od Soligoru,
a výsledky má také vynikající. Co mne po zakoupení tohoto zoomu překvapilo je, že tolik
pomlouvanou rohovou vinětaci nemá téměř žádnou, a tuto jsem nenašel na jediné fotografii.
Rozhodně za cca 9.000,-Kč je to naprostá bomba. Přestože jsem slyšel mnoho pomluv na tyto
objektivy, mohu s čistým svědomím říci, že tyto pomluvy nejsou pravdivé.
I když nutno uvést, že u všech levnějších zoomů je lepší se vyhnout úplně otevřené cloně,
protože nízká cena je zde vykoupena o něco zhoršenou kresebností v nejnižších clonách, ale
toto většinou není pozorovatelné na zvětšeninách do 20x30 cm. Stejně tak v těchto formátech
není poznat rozdíl mezi normálními objektivy a objektivy s APO úpravou.
Jinak pro zaryté krajináře mohu doporučit alespoň jeden objektiv s pevným ohniskem, a to
20mm, který nenahradí žádný zoom. Takový objektiv dělala Sigma, ale v posledním katalogu
již není. Momentálně je pouze v katalogu Nikkor, avšak tento není zrovna levný.
Taktéž v ultradlouhých ohniscích je možný jistý kompromis. Existují teleobjektivy od 500mm výše,
jejichž konstrukce není čočková (refraktor), ale zrcadlová (reflektor). Tyto objektivy jsou
podstatně levnější, než čočkové, a naopak jejich kresebnost bývá lepší, protože zrcadla jsou
skleněná a potažena stříbrem, coý způsobuje, že objektiv nemá optické vady, protože světlo
různých vlnových délek se při odrazu od kovu lomí pod stejným úhlem, kdežto při lomu v čočce
se každá vlnová délka lomí pod jiným úhlem (apochromatická vada), což musí být odstraňováno
dalšími čočkami.
Tyto trcadlové objektivy však mají jisté omezení. Nemají totiž clonu, takže je nutné pracovat
s pevnou clonou, což omezuje jejich použití na většinu AF fotoaparátů. (Mimo F-70, F-90, F-100)
Na druhou stranu jsou zase velice krátké, a lehké, a pro lovy v přírodě s nimi lze dosáhnout
velice dobrých výsledků.
Mezi vynikající špičkové refraktory (čočkový objektive) je Sigma 170-500, či 50-500, které jsou
určeny spíše pro amatéry.
Při nákupu objektivu jiné značky je nutné dávat pozor na jednu záhadnou věc. Občas se stává,
že konkrétní objektiv na konkrétním těle přeostřuje, nebo nedoostřuje. Na jiném těle stejného
typu pak tento objektiv pracuje normálně, a naopak totéž tělo s jiným objektivem stějného
typu a značky také pracuje normálně. Jde o to, že tyto dva kusy výrobků (objektiv a tělo) se
prostě spolu nesnáší. Proto je nutné kupovat objektiv vždy se svým tělem a přímo v obchodě
řádně přezkoušet, protože vzhledem k tomu, že s ostatními stejnými typy fotoaparátů bude
spolupracovat normálně, nebude případná reklamace uznána. Kamarádovi se toto stalo s objektivem
od Sigmy, při čemž jiný kus spolupracoval, a mě se toto stalo také, při nákupu objektivu
od Soligoru, při čemž jiný kus opět spolupracoval dobře. Nutno podotknout, že ten objektiv,
který na mém foťáku nejel, na jiném stejném těle šel.
Pokud však objektiv koupíte a přezkoušíte ještě v obchodě, nemusíte se pozdější závady
obávat.