Další technické prostředky pro fotovýlety

GPS aneb satelitní navigace v praxi

Protože jsme se již několikrát pohybovali v nepřístupných oblastech dále od civilizace, a navíc s mizerným turostickým značením, případně bez, vznikla potřeba zajistit, abychom se dokázali vrátit na výchozí místo, případně kamkoliv jinam, dle mapy. Samozřejmě mnozí podotknou, že kompasy jsou pořád tím nejspolehlivějším, ale v tomto případě je nutno nejdříve zjistit svoji přasnou polohu v mapě. Zkuste to ale například v rumunských horách - jediné u nás sehnatelné mapy jsou maďarské, a jejich přesnost je asi taková, jako když teď začnu odhadem ze své židle doma mapovat Arktidu... S podobným problémem jsme se ale setkali i nedaleko, a to na Slovensku. Nejlepším řešením je pro takové případy pořídit přijímač pro satelitní navigaci. Doby, kdy byly tyto "hračky" jen pro vyvolené už jsou naštěstí minulostí a dnes pořídíte GPS přijímač od 4.500,-Kč. Co to ale vlastně je to GPS ?

GPS je americkým vojenským systémem pro určení přesné polohy a navigaci, budovaným od 70. let ve spolupráci ministerstva obrany a ministerstva dopravy USA. Ve výšce 20.000 km nad povrchem Země je na celkme 6 drahách vzájemně pootočených o 60^o rozmístěno 27 satelitů, z nichž 24 je aktivních a 3 záložní. Ty vysílají signál, pokrývající celý povrch Země. Tento signál přijímají malé osobní přijímače GPS, které podle směru a úhlů přijímaných signálů vyhodnocují okamžitou polohu přijímače. Aby mohl přijímač polohu vyhodnotit, musí přijmout signály minimálně ze třech satelitů. Od 1.5.2000, kdy byla rozhodnutím americké vlády zrušena záměrná chyba, (ta znemožňovala nevojenským přijímačům vyhodnotit přesnou polohu, a to ze strategických vojenských důvodů) je v současnosti přesnost těchto přijímačů od cca 5 metrů. Použití pro civilní účely je bezplatné, a nepodléhá žádnému přihlašování, nebo schvalování.

Co takový přijímač vlastně umí ? Prakticky všechno, co lze z přesného určení polohy a jejího sledování zjistit. Samozřejmě je to opřesné určení momentální polohy a jejích souřadnic v několika souřadných systémech, směr pohybu ve stupních jako na kompasu, rychlost pohybu, nadmořskou výšku a převýšení, navigaci na předem zadané souřadnice, a podle průměrné rychlosti pohybu i předpokládaný čas k dosažení určeného místa. Ušlou trasu si GPS přijímače ukládají a v případě žádoucího návratu zpět do výchozího místa lze buď trasu otočit a nechat se navigovat "ve svých stopách" zpět, nebo přímo k výchozímu bodu. Také můžeme v přijímači během trasy ukládat tzv. waypointy (průchozí body) a pak se nechat navigovat zpět ke kterémukoliv z nich. I v těch nejlevnějších přijímačích lze uložit několik tras a množství waypointů na každé z nich. Přijímač lze také připojit k PC a trasy přenést do digitální mapy, nebo naopak vygenerovat si trasu v PC a tu pak přenést do GPS a nechat se po ní navigovat v terénu. Možnosti jsou velmi bohaté.

Co jsou to ty výše uvedené souřadné systémy?
Jak mnozí jistě ví ze zeměpisu, naše Země není dokonalá koule, ale elipsoid na pólech sploštělý. Z toho důvodu není možné vytvořit po celém povrchu Země přesné a stejné síťové souřadnice. Proto existuje velké množství souřadných systémů, a mnohé přijímače jich zvládají i stovky. U nás se můžeme setkat s několika systémy. Ty se dělí na zeměpisné, které jsou zakřivené, tak, jak to vidíme na glóbusu, a pravoúhlé, které se dají aplikovat na malé územní plochy. Z pravoúhlých je to především systém S-1942 (S-42), který je vojenským systémem bývalého východního bloku. Na mapách KČT je tento systém vyznačen tmavými tenkými pravoúhlými sítěmi. Je to kilometrická síť, tudíž horizontální i vertikální souřadnice jsou v rozsahu po 1 kilometru. Zápis souřadnic je ve dvou na sebe kolmých osách X a Y ( N a E) a udává se v metrech, například: X=5550016m, Y=3459306m ( poloha Sv. Václava v Praze). Aby však GPS přijímač uměl s S42 pracovat v daném území, je nutné mu zadat počátek měření obou os pro dané území. Tato data nalezneme v manuálu pro navigační přijímač a musíme jej podle toho nastavit. V ČR existuje ještě jeden pravoúhlý systém, používaný u katastrálních map, a tím je S-JTSK, se kterým se v turiastice ale nesetkáme ( naštěstí).
V současné době se již od tohoto systému upouští, a novější mapy KČT jsou provedeny v zeměpisném souřadném systému WGS-84, tedy v mezinárodním systému, jehož souřadnice jsou zakřivené, a pravoúhlé jsou pouze na rovníku. Zde se souřadnice zapisují třemi možnými způsoby, které lze v GPS nastavit podle naší potřeby:

1. Stupně/desetiny stupňů : N50.07977 E14.42977
2. Stupně/minuty a desetiny minut : N50 04.786 E14 25.786
3. Stupně/minuty/vteřiny a desetiny vteřin : N50 04 47.2 E14 25 47.2

Při práci s GPS a mapou však muusíme dávat pozor, v jakém formátu jsou siouřadnice zapisovány v mapě, protože při záměně formátu dojde k výrazným chybám !

Jaké tedy máme přijímače ?
Především si musíme uvědomit, že oblastí, v jakých se GPS používá je několik, a z toho vyplývá, že jsou na ně kladeny různé požadavky. Máme přijímače letecké, námořní, pro automobilovou dopravu a turistické, které se ještě dělí na mapové a nemapové. Nás budou zajímat ty turistické, a hlavně ty nemapové. Mapové přijímače mají možnost nahrát do paměti mapy. Jejich množství a rozlišení se odvíjí od zájmu výrobce těchto map o daná území, z čehož vyplývá, že nejvíce map je dostupných pro území USA. Existují sice mapy i ČR, ale v rozlišení, které není pro turistiku vůbec zajímavé, a navíc jejich cena je několikanásobná, ale nejen cena, ale i velikost a spotřeba baterií. Nás budou zajímat ty nemapové, které pro navigaci úplně postačují, a pro spolupráci s mapou jsou ideální. Na našem trhu se vyskytují hlavně přijímače dvou výrobců, a to Garmin a Magellan. Nemohu jednoznačně poradit konkrétní model, či výrobce, protože každý má svá pro i proti, stejně jako je tomu u fotoaparátů. My máme velmi dobré zkušenosti s přijímačem Garmin e-Trex, který má vše, co je možné od takového zařízení požadovat, a nemá naopak žádné zbytečnosti. Umí česky, zvládá 100 různých souřadných systémů, má velmi malou spotřebu baterií, a je vodotěsný (dle normy 30 minut v hloubce 1m pod vodou).


Pokud se chcete více seznámit s GPS navigací, doporučuji publikaci "GPS od A do Z" od autorů Ivo Steiner a Jiří Černý, za cca 100,-Kč.

Komunikace v terénu, aneb PMR radiostanice

Protože se při fotografování v přírodě často vzájemně vzdálíme, protože každý hledá to své pravé místo pro nejlepší záběry, vyvstala potřeba nějakého spojení, které by nebylo závislé na pokrytí území signálem poskytovatele mobilních telekomunikací, které je stejně v terénu mizivé, a navíc při neustálém vyhledávání signálu stejně akumulátor v mobilu vezme za své velmi brzo. Rozhodovali jsme se tudíž pro některý z radiových systémů dostupných pro veřejnost. Po všech zhodnoceních zvítězil systém PMR.

Jaké jsou tedy volby ?
U nás jsou pro širokou veřejnost dostupné dva systémy k volnému použití. Je to systém CB, pracující na kmitočtu 27 MHz a systém PMR pracující na kmitočtu 446MHz.
CB systém je starší a využívá nižší frekvenci, která má horší parametry co do průniku radiových vln prostředím. Maximální povolený vysílací výkon je 4W a dosah ručních radiostanic se pohybuje podle podmínek a prostředí cca 0.5 - 3 km. Radiostanice mají 40 kanálů, ale díky relativně velkému výkonu jsou samy o sobě velké, mají dlouhou anténu, větší spotřebu energie a přenos není čistý a spolehlivý. Díky tomu, že délka vlny je u této frekvence cca 11 metrů a délky antén se pohybují u ručních stanic do 1 metru, je účinnost antén velmi malá a to se odvíjí právě na dosahu, který proto neodpovídá skutečnému výkonu stanice. Proto jsme tento systém zavrhli.
Novější systém, který se k nám dostal v roce 2000 a je též díky generální licenci Českého telekomunikačního úřadu k volnému použití, je systém PMR. Tyto radiostanice jsou podstatně levnější, jsou malé a lehké, mají daleko menší spotřebu energie, a díky vysoké frekvenci mají radiové vlny oproti CB lepší prostupnost prostředím, díky čemuž je maximální povolený vysílací výkon těchto radiostanic 0.5W. Vzhledem k tomu, že délka vlny na této frekvenci je cca 70 cm, jsou antény podstatně kratší a tím i účinější, a proto je dosah uváděný podle podmínek 1 - 5 km, ale je vyzkoušené, že pokud je spojení navazováno na jedné straně z vyvýšeného místa, lze dosáhnout spojení na desítky km, ovšem z velmi vysokých míst i přes 100km !!! Spojení je díky vysoké frekvenci čistější a spolehlivější, a netrpí průmyslovým rušením, jao CB. Na našem trhu jsou tyto radiostanice dostupné od cca 600,-Kč až do několika tisíc za kus. Nejznámější jsou PMR stanice Motorola a Cobra, které dodávají i sady po dvou kusech, mnohdy i s akumulátory a nabíječkami. Všechny dostupné stanice PMR však mají stejný výkon, a to 0.5W, a 8 kanálů. Ty dražší oplývají množstvím funkcí, jako dalšími 38 subtóny, které z 8 základních kanálů vytvoří 304 virtuálních komunikačních kanálů se selektivní volbou. Další jsou funkce Call (vyzváněcí tón), která zvukově upozorní na přicházející spojení, či Roger beep jako ukončení hovoru nebo potvrzení Rozumím, scanování kanálů, možnosti připojení HandsFree, nebo například velmi užitečná možnost vypnutí šumové brány, kdy se již dostáváme mimo dosah a signál je tak slabý, že jej šumová brána nepropustí. Některé PMR stanice mají zabudovaný VKV FM přijímač, takže můžeme ještě poslouchat rádio, případně "baby monitor" - Vox, který je využíván k automatickému spínání vysílání hlasem, nebo k hlídání malých dětí tak, že jejich hlas aktivuje vysílání a my slyšíme, jak krásně křičí. Tyto stanice váží kolem 100g a jejich velikost je podobná jako u mobilů.
Osobně bych doporučil vzhledem k ceně, výkonu a odolnosti stanice Cobra MT725, MT900 a 925, nebo vynikající až dalo by se říci špičkové stanice Intek MT2020, nebo profesionální a větší Intek MT4000. U uvedených Inteků se ceny pohybují cca 1500-2600,-Kč za kus. Ve srovnání s jinými značkami jsou tyto neporovnatelně levnější při stejné kvalitě.
Díky tomuto novému pásmu už neplatí jako mnohdy u starých CB známá věta : Slyším tě mizerně, ale vidím tě dobře, ale vždy musíme myslet na to, že se jedná o radiové spojení, a tudíž i zde se uplatní vlivy terénu, či městské zástavby, takže dosah se dost mění, a může se stát, že se nespojíme.

Musím však upozornit, že se jedná o radiovou komunikaci, kde je nutné dodržovat určitá pravidla, daná předpisy. Například pokud vyslechneme cizí hovor, je zakázáno jeho obsah předávat komukoliv dalšímu, mimo nouzová vysílání s žádostí o pomoc. Existují však i nepsaná pravidla, a je slušností je doržovat, protože se jedná o sdílené kmitočty, to znamená, že na pásmu nejsme sami. Například je vhodné mezi přijmutým hovorem a odpovědí ponechávat cca 3s pauzu pro případ, že by se někdo s námi potřeboval naléhavě spojit z důvodu přivolání pomoci, atp. Dále je vhodné používat volací znaky - těmi jsou u CB a PMR většinou křestní jméno (přezdívka) a město v němž bydlíme - "Franta Brno". Pokud potřebujeme někomu skočit do vysílání, je vhodné počkat na mezeru v komunikaci a zahájit slovem "Brejk" a svojí volačkou a potom počkat, až nás některá protistanice vyzve. Stejně postupujeme při naší komunikaci, pokud uslyšíme, že se někdo pokouší nabrejknout do naší komnikace, vyzveme jej k vysílání - může potřebovat pomoc. Pokud bychom se rozhodli pro systém CB, zde je pro nouzová tísňová volání vyhrazen kanál 9, který je poslouchán policií, záchranou službou a hasiči. Ať už jsme na jakémkoliv pásmu, je vhodné nouzové tísňové volání zahájit mezinárodní tísňovou volačkou "May-Day" která upozorní ostatní stanice na přednostní potřebu volání a je slušností, aby utichly a případně naši zprávu předaly dál. Musíme si uvědomit, že se mnohdy pohybujeme v místech mimo dosah mobilních telefonních sítí, a nouzový hovor může přijmout kdokoliv, kdo je se svým mobilem v dosahu signálu a může takto pomoci. Pokud budeme pomoc potřebovat, musíme ale nejdřív zjistit, na kterém kanálu je někdo přítomen, a to zjistíme funkcí Scan, která skenuje všechny kanály a CTCSS kódy a v případě zjištěné komunikace ukáže číslo kanálu a kódu, na který se pak naladíme.

Tyto radiostanice můžeme volně používat ve všech zemích, které přistoupily na mezinárodní dohodu CEPT. Pro nás to znamená, že je můžeme používat v celé Evropě. Pokud budeme například na Slovensku, můžeme kromě pásma PMR vysílat ale i na pásmu LPD, které má dalších 99 kanálů, a některé PMR stanice jsou duální, a lze je upravit i na toto pásmo ( např. Intek MT 2020 ). I u nás je na tomto pásmu možné vysílat, ale jen majitelům radioamatérské koncese, kteří mají přidělen svůj volací znak, takže jsou na pásmu lehce identifikovatelní.

---

Moje volačka : "Highlander Brno" - takže pokud bychom se někdy střetli v terénu při focení, můžete mě kontaktovat - většinou na PMR kanálu 4, pokud není zrovna obsazen...

---