Amateur radio station Czech Republic - my name: František Javůrek, QTH: Brno, LOC: JN89HE, ASL: 205m
Home FRQ :

439.000 - OK0BH
438.925 - OK0BAB
Scheme :

1024x768,
IE, Mozilla
Výroba QSL :

OK1DRQ
Elliprint

Impedance a přizpůsobení - II. díl

Autor : Franta OK2FJ   (Highlander Brno)





Jak jsme si řekli v předchozím dílu článku, po změření konstruované antény zjistíme reálnou a reaktanční složku impedance, a poté podle zjištěných hodnot musíme navrhnout správné přizpůsobení. Není to nis složitého. Pomůže nám k tomu Smithův diagram, což je vynikající pomůcka pro anténáře. Zde si nyní ukážeme jen informativně, jak funguje, v dalším díle článku pak bude praktický postup s ukázkami práce s diagramem.



Všimněme si hlavní velké kružnice, která je uvnitř rozdělena různými kružnicemi a křivkami. Kterékoliv místo uvnitř diagramu má přesné hodnoty impedance. Jen jediný bod však představuje ideální stav, tedy reálnou impedanci 50Ω, kladnou reaktanci - induktanci 0, zápornou reaktanci - kapacitanci 0, tedy místo ideálního přizpůsobení. Tento bod se nachází ve středu kružnice.



Diagram je pak rozdělen na dvě poloviny vodorovnou přímkou. Kterýkoliv bod na této přímce má pouze reálnou - odporovou složku, bez složky reaktanční. Horní polovina diagramu nad touto přímkou vyjadřije kladnou reaktanci, spodní polovina zápornou reaktanci. Nyní si všimněme červených kružnic v pravé části diagramu. Kterákoliv z těchto kružnic je tvořena body se stejnou reálnou impedancí - například tučně vytištěná červená kružnice představuje impedanci 50 Ω, tedy kdekoliv na této kružnici bude reálná složka impedance 50Ω, při čemž v horní polovině kružnice přibude složka induktivní (kladná reaktance) a ve spodní polovině kružnice přibude složka kapacitní (záporná reaktance).



Nyní musíme podle těchto parametrů do diagramu zanést bod, představující změřené hodnoty vyrobené antény. Podle místa, kde se tento bod bude nacházet, můžeme správně určit ideální přizpůsobení antény. Jak víme, různé přizpůsobovací obvody se chovají různě, co se týče účinnosti a ztrát. Nejznámější tunery s T nebo Pí články sice přizpůsobí cokoliv, třeba drátěný plot, ale s takovými ztrátami, že nevyzáříme téměř nic, protože u těchto LC článků je možné nastavit kombinaci tak, že dosáhneme téměř maximálních ztrát. Proto se raději poohlédneme po L článku, který sice není co se rozsahu týče tak univerzální, ale dosáhneme s ním minimálních ztrát. Jak ale určit zapojení L článku, když je celem 8 možností (kombinace LC, CC, LL)?



V tom nám pomůže právě Smithův diagram. Do něj jsme si vynesli bod, představující parametry změřené antény. Podívejme se nyní na 6 zjednodušených obrázků tohoto diagramu, a vyberme si ten obrázek, v jehož ŠEDÉ části se nachází námi vynesený bod naší antény, a vedle něj uvidíte správné zapojení L článku, který přizpůsobí anténu s těmito parametry.



Podíváte-li se například na první a třetí obrázek, zjistíte, že stačí dát nad kondenzátor přepínač, kterým jej budeme přepínat před cívku a za cívku, a pokryjeme tak kompletně celý Smithův diagram, tedy přizpůsobíme jakoukoliv anténu.



Takže momentálně máme změřené parametry zkonstruované antény, tyto parametry jsme zanesli do Smithova diagramu, podle místa vyneseného bodu jsme si určili správné zapojení L článku, a nyní již zbývá jen určit správné hodnoty kondenzátoru a cívky, případně ladícího kondenzátoru a proměnné cívky pro laditelný L článek. To si provedeme v dalším dílu článku.





Texty a úprava: František Javůrek ©