Oblíbené stránky:

Zbraně:
DAVE.cz
Brymová.com


Fóra:
Gunshop.cz
Střelectví.cz
Zbranekvalitne.cz


Materiál:
Oleje na pažby
1280x1024,
IE, Mozilla

Nabíjení a mazání střel

Autor : Franta OK2FJ   (Highlander Brno)



Základní surovinou pro nabíjení je černý střelný prach. V žádném případě se nesmí použít bezdýmý prach!!! Sice se někde uvádí, že má větší výkon, ale to není pravda, ve skutečnosti má jen rychlejší okamžitý nárůst výkonu- rychleji hoří, takže než se střela uvede do pohybu, vzroste v hlavni tlak natolik, že hlaveň nevydrží a roztrhne se.

Každá hlaveň na jakékoliv zbrani je tormentována- musí být, jinak z ní nelze střílet. Tormentace provádí státní zkušebna, a na základě tormentační zkušky [tu zajišťuje už výrobce], je stanovena pro konkrétní zbraň maximální navážka prachu [která je však nižší, než tormentační dávka]. Tu nesmíme v žádném případě překročit. To je však stejně naprosto zbytečné, protože pro přesnou střelbu vyhoví daleko nižší dávka. Při jejím zvyšování už pa dochází ke zvětšování rozptylu zásahů v terči. Jako optimální dávka se dříve doporučovala 1/10 váhy střely, dnes se spíše doporučuje 1/8 - 1/5 váhy střely. V reálu by navážka prachu u pušky neměla jít pod uvedenou 1/10, aby nedošlo k selhání výstřelu. Skutečnou navážku je pak třeba prakticky vyzkoušet pro konkrétní hlaveň, střelu, mazání, flastr atd. Taky je třeba při laboracích přemýšlet. Pokud budete chtít zkusit z hlavně s rychlým vývrtem střílet sférickou střelu, je třeba dávky snižovat, aby nedošlo ke "stržení střely" v drážkách hlavně. Naopak pokud chcete zkusit ogivály z pomalých vývrtů, bude třeba přidat. Lepší je však se držet doporučení výběru střely podle vývrtu, jak jsem už psal v článku o střelách.

V případě, že dojde k selhání výstřelu takovým způsobem, že prach sice "bouchne", ale střela neopustí hlaveň, v žádném případě nezkoušejte do drumu podsypat prach a znovu vystřelit. Došlo by k vydutí hlavně! Toto můžete praktikovat v případě, že zápalka třeskne, ale prach nezapálí- tedy kule zůstane na místě- dosedá na prach. Pak je možné pod piston podsypat trochu prachu a výstřel opakovat [je možné, že k výstřelu nedošlo při první ráně díky špatnému vytření konzervačního oleje z hlavně a navlhnutí prachu od něj]. Pokud střela zůstane v hlavni kdekoliv jinde, je nutné použít vytahovák střel. Stejně tak nikdy nestřílejte s VELKOU navážkou prachu bez střely. Nestlačený volně sypaný provzdušněný prach v hlavni bude hořet daleko rychleji, než se střelou, a opět může dojít k poškození hlavně. Zní to sice nelogicky, ale je třeba znát mechaniku uvolňování rychle narůstajícího tlaku z hoření střelného prachu. U rychlostí hoření černého prachu platí, že pokud je nasypán v podlouhlém dutém tělese, jehož poměr délky k průměru je menší než 9:1, má vzrůstající tlak tendenci unikat otevřeným koncem ven. Pokud je ovšem poměr délky k průměru větší, než 9:1, tedy je delší, má rychle vzrůstající tlak tendenci působit na boky tělesa, v němž je nasypán [nestíhá již unikat v ose otevřeným koncem ven]. Tím poměrem je myšlen poměr délky k průměru nikoliv hlavně, ale sloupce prachu v hlavni. Taže u běžných "vysoučecích" ran o nic nejde. Tedy i když není v takovém případě v hlavni střela, tlak působí více na stěny hlavně, protože při překročené délce už nestíhá unikat, a hlaveň se roztrhne. Tohoto efektu se používá u výroby různých petard- všimněte si, že jsou zazátkovány jen papírovou zátkou, která je podstatně tenčí, než stěny petardy. Přesto nedojde k vystřelení zátek, ale roztržení tělesa petardy.

To samozřejmě platí pro volně nasypaný prach. Při naládování střely se prach stlačí, je méně provzdušněn, a díky tomu v začátcích jeho hoření nemá přístup vzduchu a tím hoří pomaleji, než volně nasypaný bez střely.

Hlavně je důležitá jedna věc- pokud zápalka třeskne, ale nedojde k zážehu prachu, zůstaňte s hlavní namířenou do cílového prostoru alespoň dalších 30s! Může dojít ke "zpožděnému výstřelu", a bylo by nemilé, kdyby šel někam jinam. I potom ale jednejte obezřetně. K tomuto často dojde u prvního výstřelu, kdy nebyla dostatečně vysušena hlaveň od konzervačního oleje a prach od něj zvlhne. V takovém případě většinou ani podsypání do drumu nepomůže a kuli je nutné vytáhnout vytahovákem. Přes to, že se prach při podsypání nezažehnul, před použitím vytahováku doporučuju přes drum do komory stříknout injekční stříkačkou vodu. Mějte na paměti, že i přehnaná bezpečnost je lepší, než díra v hlavě.


Černý prach [Black Powder]

Neustále zde píšu o černém prachu [o čem jiném taky, že, kydž mluvíme o předovkách]. O co se vlastně jedná? Černý střelný prach byl vynalezen přibližně v 7.-9. století v Číně. K nám do Evropy se dostal někdy ve 13. století, a už od 14. století se zde vyráběly střelné zbraně na černý prach. Existuje velké množství černých prachů podle použití [střelné, trhací, raketové...], ale nejběžnější střelný prach je složen ze 75% ledku, 12% síry a 13% dřeveného uhlí.

Nás ale bude zajímat hlavně to, jak rozeznat současné černé prachy a jaké použít. Rozdíly jsou převážně v zrnitosti a tím rychlosti hoření. Podle toho se určuje jejich použití:

  • Granulace Fg- použití pro děla, brokovnice nebo pro pušky velmi velké ráže (.75 a větší)
  • Granulace FFg [2Fg]- použití pro pistole a pušky .50 a větší (někdy udáváno .45 a větší)
  • Granulace FFFg [3Fg]- použití pro pušky a pistole ráže menší než .50 (někdy udáváno .45)
  • Granulace FFFFg [4Fg] pouze na pánvičky křesadlových zámků


Naše české černé prachy pokud vím, nejsou označovány granulací. Uvedu proto pro zájemce jejich granulace:
  • Vesuvit LC- FFFg
  • Vesuvit LC Express- FFFg, vyšší kvalita než LC, obdoba švýcarského BP
  • Vesuvit A1- FFg
  • Vesuvit A1 Express- FFg, vyšší kvalita než A1, obdoba švýcarského BP
  • Vesuvit LCP- FFFFg- na pánvičky



Nabíjení střel

Jak už bylo uvedeno, sférické střely- kule nabíjíme do flastru. Flastr je kulatý flek, vyseknutý z vhodné tkaniny, o průměru cca 2,5x ráže. Ta musí být měkká a hlavně z přírodního materiálu- bavlna. V žádném případě se nesmí použít tkaniny s obsahem umělých vláken, protože ty by se napekly do vývrtu hlavně. Jako vhodný materiál se používá sepraná riflovina, stará prostěradla a podobně. Podle tloušťky použitého flastru pak ale musíme vybrat správný průměr kule, aby šlo střelu do hlavně zasouvat s odporem, ale ne příliš velkým. Jako vodítko bych uvedl průmer kule 11.2-11.3mm pro flastry 0.2mm- je třeba zkusit, záleží podle výšky drážek vývrtu. Flastr ale musí být správně namazán mazadlem.


Tovární flastry


Ucpávky



Ogivální střely nabíjíme přímo na prach a bez flastru. Ovšem také musí být správně namazané. U ogiválů mažeme do drážek střely, a to tak, aby byly drážky zaplněny mazadlem. I zde jde o třecí odpor v hlavni, ale i následné zanášení hlavně olovem, které po několika výstřelech zanese hlaveň tak, že je citelný zvyšující se odpor při nabíjení, což je známkou nevhodného mazání. Při správném mazání se odpor nemění ani po vystřelení desítek, či dokonce stovek střel.


Namazané střely


Něco jiného jsou ovšem revolvery, u kterých se používá ucpávek. Do komory se nasype prach, na prach se dá plstěná ucpávka, a na ní teprve střela. Strana ucpávky směrem ke střele se ještě maže, nebo se ucpávka napouští mazadlem. Někteří střelci ještě na už naládovanou střelu máznou mazadlo po okraj válce. Všechna tato opatření mají za cíl nejen nejlepší mazání, ale hlavně zabránění prošlehnutí do sousední komory při výstřelu. Pokud k tomu dojde, má to fatální následky pro zbraň samotnou, ale může to poškodit i střelcovu ruku. Proto taková opatření. Nutno podotknout, že někteří střelci používají ucpávky u na pušky pod ogivální střely. Zde to ale není nutné, navíc u střely expanzní [Minie] je to nežádoucí. Pro ucpávky platí to samé jako pro flastry- tedy pouze přírodní materiál, žádné uměliny. Hlavně je třeba si dávat pozor u filců/plstí- některé jsou přírodní, ale ty levnější jsou z polyesteru, tedy uměliny. Ucpávky se taky mažou, ale jen na jedné straně, a to na straně, keterá bude směrem ke střele.

Střely se ládujou tak, že střelu do ústí hlavně zatlačíme prstem, případně naklepneme paličkou na starteru, a pak starterem zasuneme podle jeho délky za ústí hlavně. Potom nabijákem střelu zasuneme až na prach. S citem! můžeme střelu nabijákem zlehka naklepnout až je na prachu, ale opakuju s citem jen rukou. Zbraň při ládování držíme zásadně ústím hlevně od sebe. Nabijáky doporučuju se souosou rukojetí, nikoliv s rukojetí tvaru "T". Je nanejvýš vhodné, kdyby už náhodou došlo při jakékoliv chybě v manipulaci se zbraní během ládování k nechtěnému výstřelu, aby nabiják i střela neprošly dlaní ruky. Při správné manipulaci a správných postupech k tomu dojít opravdu nemůže [černý prach není tolik háklivý na takovéto údery], ale člověk je tvor chybující, a tak je třeba veškerá rizika minimalizovat. [omylem nasazená zápalka před nabíjením+ nechtěně spuštěný kohout při klepání, atp.....]






Černoprachová maziva

Rozhodně není vhodné na mazání flastrů a střel používat minerální vazelíny, či minerální oleje. Prodejci předovek nabízí množství různých mazadel pro černoprachové zbraně, ovšem jsou dost drahá. Nejlepším mazadlem při tom je doma namíchaná směs vyškvařeného hovězího loje a včelího vosku, přibližně v poměru 1:1 [s poměrem lze experimentovat- pro horké počasí více vosku, pro zimní více loje]. Flastry pak namočíme do rozpuštěného mazadla, vytáhneme, necháme okapat, a pak zabalíme do savého papíru a přebytečné mazadlo vymačkáme. Flastry nesmí být přemazané, aby od nich nezvlhnul prach, ale ani málo namazané, aby se zbytečně nezvyšoval třecí odpor v hlavni. Správný stupeň mazání je třeba vyzkoušet. Různí střelci používají různá vlastní maziva, a přesný recept málo-kdo zveřejní. Pravdou je, že uvedené mazivo z hovězího loje a včelího vosku patří k nejlepším, což potvrdila už spousta výborných střelců. Používají se však i jiná složení. Někdo používá místo hovězího loje jelení lůj, někdo vepřové sádlo, někdo ztužený tuk na pečení. Někdo do směsi přidává ricinový olej, někdo používá jiné vosky... V podstatě jde o to, použít vysce mastnou látku pro mazání a do ní nějakou látku na ztužení, ale takovou, která nebude zhoršovat vlastnosti maziva a spaliny z ní nebudou zanášet hlaveň. Jako nejvhodnější se skutečně jeví včelý vosk. Ricinový olej jsem osobně nevyzkoušel, ale vzhledem k tomu, že snáší vysoké teploty a značná tření při vysokých rychlostech, určitě bych ho taky nezavrhoval. Včelí vosk není nutné kupovat už čištěný, stačí koupit ve včelařských potřebách takzvané "mezistěny", které jsou ze včelího vosku. Vyjde to levněji.


Tovární mazání na střely a flastry



Moje doma "vařené" mazání


Vlastní mazání, které si vyrábím doma, z praktických důvodů barvím, abych na první pohled odlišil, na co je mazivo určené. Žluté dělám na flastry, červené na střely do horkého počasí, modré na střely do chladného počasí. Mazivo barvím přidáním 4 kusů voskových pastelek do jedné zavařovací sklenice, což je dostatečné pro optimální obarvení směsi.


Perkusní zápalky



Zápalky CCI


Krom prachu, střel a mazání potřebujeme taky perkusní zápalky. Zde není situace nijak složitá. V návodu u zbraně zjistíte, jaký rozměr zápalek potřebujete, zda 4, nebo 6mm, a podle toho koupíte odpovídající zápalky. Na některých stránkách ještě najdete rozměr 4.7mm, ale ty pouze u značky S&B. Pokud budete chtít experimentovat s pistonem na ty menší, můžete zkusit, zda vám budou lépe sedět 4, nebo 4.7. Jinak od velikosti 4.7mm se upouští a jiný výrobce je v nabídce nemá. Osobně doporučuji daleko lepší, jen o málo dražší značku RWS, nebo ještě lépe CCI- oboje tyto zápalky jsou po obvodu vroubkované. Pokud nebudete mít časté potíže se vznícením prachu, nekupujte zápalky označené "plus" nebo "magnum". Ty mají silnější slož, pro lepší zapálení prachu, ale zase zbytečně rychle propalují pistony. Pokud bude zápalka na pistonu příliš volná, před nasazením ji mezi prsty zmáčkněte. Ovšem ja se orientovat ve značení zápalek? Zápalky RWS a CCI jsou značené podle odlišných norem a velikost v mm na nich nenajdete. Pokud tedy potřevbujete klasické "čtyřky", u RWS jsou označené No.1075. Pokud potřebujete velikost 6mm, máte na výběr označení No.1081, což jsou se čtyřmi křidélky, nebo No.1218, což jsou se šesti křidélky. U CCI máme dva druhy velikosti 4mm, a to No.10 a No.11. Oboje jsou čtyřky, ale trošku odlišný tvar a délku. Rozměry 4mm zápalek vidíte na následujícím obrázku. Uváděná výška je celková výška, uváděný průměr je vnitřní průměr zápalky.











Texty a úprava: František Javůrek ©