Oblíbené stránky:

Zbraně:
DAVE.cz
Brymová.com


Fóra:
Gunshop.cz
Střelectví.cz
Zbranekvalitne.cz


Materiál:
Oleje na pažby
1280x1024,
IE, Mozilla

Odlévání střel doma

Autor : Franta OK2FJ   (Highlander Brno)



Momentálně ve volných chvilkách vyrábím doma malou pícku na tavení olova, velikostí obdobnou jako pícky LEE, ovšem daleko propracovanější, s digitálním zobrazením nastavené teploty, skutečné teploty taveniny, a s elektronickým řízením teploty závislého od přímého měření teploty taveného olova, což pícky LEE nemají. Díky tomu bude teplota taveniny udržována na nastavené stálé hodnotě, ne jako u nezávislého řízení. Mějte trpělivost, díky nedostatku času mi to nějakou dobu zabere, ale výsledek bude kvalitnější a daleko levnější, než tovární pícky. Celkové náklady budou cca do 1500,-Kč. Můj projekt zde






Jak už jsem se zmínil v jiném článku, nejvýhodnějším způsobem, jak se dopracovat ke kvalitním střelám, je odlívat si střely doma. Není to nic složitého. Především budeme potřebovat zdroj měkkého [čistého] olova bez příměsí. Jsou různé možnosti, například výkupny barevných kovů, kde lze sehnat staré olověné trubky, které jsou z čistého olova, nebo olověné "mašle", což je opláštění některých kabelů. Pokud nemáme úspěch, lze zakoupit v kovohutích Příbram olověný ingot o váze cca 40kg, za cenu 42,-Kč/kg bez DPH. Když si spočítáme cenu na jednu sférickou kuli r. 45, která váží cca 9g, tedy z kila jich lze odlít něco málo přes 100, dostáváme se na cenu 0.40 Kč na kuli [tovární se točí kolem 2,-Kč]. Tedy už na 560 kulích ušetříme na odlévací kleště [kokilu], což je další, co budeme potřebovat.



kokila na kule


Pokud se nám tedy podaří sehnat staré olovo, třeba z trubek, bude třeba jej nejprve roztavit, například v silnějším hrnci na plynu, z povrchu taveniny lžící posbírat škraloup strusky ze spálených nečistot, a odlít si čisté malé ingoty, které pak budeme používat pro odlévání střel. Při prvotním odlévání starého olova je vhodné při tavení pomoci spálení nečistot, které olovo obsahuje. Na to stačí to taveniny vhodit malý kousek vosku, a jakmile se rozpustí- je to ihned-jeho páry nad hladinou taveniny zapálit sirkou. Pokud to neuděláte, páry chytnou samy, ale většinou když to nečekáte, a než dojde k jejich samovznícení, silně kouří.

Taky musím upozornit na jedno nebezpečí- do taveniny se nesmí dostat ani minimum vody!!! Třeba ve starých trubkách ze sběrny můžou být zbytky vlhkosti. Pokud takovou trubku vhodíte do taveniny, roztavené olovo z hrnce vyletí opravdu rychle a vysoko! Už proto vždy při tavení olova používejte ochranný štít, dlouhé rukávy a kalhoty-ne z uměliny, a uzavřenou koženou obuv. I převrhnutý hrnec dokáže udělat svoje.



kokila na ingoty



ingoty


Musím důrazně upozornit- olovo tavte venku, třeba na přenosném PB vařiči, nikdy v uzavřených prostorách! Hrozí otrava výpary olova, která se začne brzy projevovat bolestmi hlavy, nevolností, malátností a pod. Na odlití ingotů můžeme použít buď tovární kokilu- viz foto výše, nebo například si kokilu na ingoty udělat z železného úhelníku s přivařenými čely na koncích. Ingoty odléváme jen tak velké, aby se nám vešly do pícky na tavení olova. Miniaturní domácí pícku lze zakoupit ani ne moc draze například v DAVE Nekupujte tu nejlevnější verzi, ta nemá spodní výpusť.



pícka LEE na lití olova


Tato pícka má velkou výhodu v tom, že má termostat a spodní výpusť, na kterou lze přímo přiložit kleště-kokilu, a přímo bez chladnutí taveniny kokilu nalít. Tavit olovo už pro lití střel na plynovém vařiči moc nedoporučuju, protože se velmi těžko udržuje stálá teplota taveniny a tím i kvalita odlitých střel. Na elektrickém vařiči to bez úprav není možné vůbec, protože díky termostatu nelze dosáhnout teploty tavení olova.

Pokud chcete používat elektrický vařič, doporučuji staré české vařiče se spirálovou plotýnkou [nemá tak velkou tepelnou setrvačnost, jako ty nové litinové], ale nelze je použít bez úprav. Především je nutné vyřadit termostat, a místo něj vyrobit např. triakovou regulaci řízenou podle teploty taveniny komparátorem s operačním zesilovačem, který odebírá signál z termistoru ponořeného v tavenině. Plánek na toto řízení teploty v budoucnu uveřejním.

Před litím olova do kokily je nutné kokilu ohřát na "provozní" teplotu. Dělá se to tak, že se kokila na chvíli ponoří do roztaveného olova. Že má správnou teplotu poznáte tak, že po jejím vytažení z ní tavené olovo steče a nelepí se na ní.

Pokud byla teplota kokily i taveniny správná, po ztuhnutí jsou střely krásně hladké a lesklé. Pokud jsou na povrchu zvrásněné, nebo nedolité, byla teplota buď kokily, nebo olova nízká. Pokud odléváte ogivály, poznáte nízkou teplotu ještě na hranách střel- nejsou ostré, ale zakulacené- nedolité. To samé se může stát i při příliš pomalém nalévání kokily. Vysokou teplotu olova poznáte tak, že v pícce na lesklém povrchu taveniny se po odstranění škraloupu objevují "barevné" odlesky- modré, nafialovělé, a pod. Pak je třeba teplotu trochu snížit, jinak se olovo přepaluje a střely nejsou kvalitní, případně s pěnou či bublinama uvnitř. Z toho důvodu je vhodné střely vážit na přesné váze [digitální váhu ±0.1g koupíte na Aukru za pár korun], kdy rozdíly v hmotnosti střel prozradí bubliny ve střelách. Střely, jejichž hmotnost se od ostatních liší směrem dolů hodíme zpět do pece, protože bublina uvnitř- pokud není přesně v ose- střelu za letu vychyluje z dráhy.

To vše se vám však zpočátku stávat bude určitě. Nezoufejte, v začítcích, než získáte potřebnou rutinu, klidně se stane, že prvních i 50 střel hodíte zpět do pícky. Není to ale vůbec důvod k ukončení odlévání. Opravdu je třeba trpělivosti, bez ní to skutečně nejde. A mimo jiné- člověku, který neumí být klidný a trpělivý, zbraň nepatří do rukou.

Vhodným postupem plnění kokily-kleští je přiložit kokilu na vyústění výpustě, a otevřít výpusť naplno. Pomalým naléváním kokily vznikají nedokonalosti na odlévané střele- olovo chladne už během nalévání při styku s kokilou, protože kokila nikdy nebude mít teplotu přesně taveného olova, vždy bude chladnější. Po nalití je dobré položit kokilu na vlhký hard a cca minutu počkat. Pak pákou na kokile odstřihnout nálitek, kokilu otevřít a vysypat kuli na nějakou měkou podložku.

Přesný postup do detailů napsat dost dobře nejde, protože je třeba získat zkušenosti a cit, bez nichž to jen podle návodu nejde. Přes to to není složité.



přípravek na válcování kulí


Fajnšmekři ještě kule válcují, aby byly dokonale kulaté a bez otřepů po nálitcích. Na válcování lze pořídit hotový ruční válcovací přípravek, nebo pomalejší a složitější cestou, mezi dvěma silnějšímu železnými deskami ručně. Ti nejdůslednější ještě kule grafitují- grafitový prášek naprášený na kule během válcování. Grafitované kule povrchově neoxidují a grafit zároveň snižuje tření v hlavni při střílení bez flastru.





Texty a úprava: František Javůrek ©