Oblíbené prodejny :

Fotoantik Jech
Foto Škoda
Oehling
1024x768,
IE, Mozilla

Výběr a posouzení stativu




Jak jsem uvedl v úvodu, není dnes výběr stativu vůbec jednoduchý. Na jedné straně láká množství hezky vypadajících stativů za příznivé ceny, a na straně druhé ve většině z nás hlodá červ pochybností a neznalosti proč že jsou tak velké rozdíly v cenách. Zvláště u stativů to však není hlavně značkou, ale ve velké míře kvalitou použitých materiálů.





Značky


Současnému trhu u nás dominují značky Hama, Manfrotto, Velbon, Gitzo a Sakar. Stativy Hama patří k té levnější a nejrozšířenější skupině přístupné víceméně amatérské veřejnosti. Jsou zde použity profily z hliníkové slitiny a plastové 2D a 3D hlavy. Patří k lehčím konstrukcím. Velbon je o něco dražší skupina, podobné konstrukce, kterou bych také zařadil do střední spotřebitelské třídy, ale lze pořídit i stativy profi třídy, s použitými uhlíkovými kompozity. Gitzo a Sakar nenjsou moc rozšířené značky, ale stativy Gitzo, které jsem měl možnost vidět patřily do těžké (5 - 6 kg) profesionální třídy v cenách 8.600,-Kč a 16.500,-Kč, ovšem za kvalitu. Ovšem úplně něco jiného jsou stativy Manfrotto. Zde si troufnu říci, že na rozdíl od jiných výrobků, zde neplatíme více jen za značku, ale za kvalitu a celkovou užitnost. Manfrotto dělá stativy velice kvalitní, i s celokovovou hlavicí, a to jak 2D, tak i 3D, a také zjednodušenou kloubovou s kulovým kloubem, ale s vynikající pevností v aretaci, v cenách od 3.000 až do závratných výšin u plně profesionálních studiových a filmařských sestav. Nutno říci, že i v nižších cenách má velice kvalitní stativy, o čemž jsem se přesvědčil. Ovšem pokud zde mluvím o nižších cenách, myslím tím ceny oproti Hamě o dost vyšší. U ostatních značek jsem neměl možnost moc ceny porovnávat, protože trhu dominují tyto dvě (Hama, Manfrotto), i když poslední dobou se začínají rozšiřovat Velbony.


Konstrukce


Jak jsem uvedl, nohy stativů jsou zpravidla z hliníkové slitiny, a to buď profilové, nebo kruhové trubky, popřípadě z pevnostních a lehkých uhlíkových kompozitů, prvotně vyvinutých pro kosmické programy. Většinou se nohy skládají ze tří segmentů vzájemně zasouvacích do sebe. Jednotlivé segmenty se zajišťují několika způsoby : rychloupínací páčkou s vačkou, šroubovacím motýlkem, a nebo převlečnou šroubovací maticí. Nejlepší je aretace motýlkovým šroubem, i když je trochu pomalejší oproti páčce, ale trvanlivější.
Hlavice jsou 2D (výhradně pro kamery - nepoužitelné pro fotoaparát), a 3D, pro všechny fotografické práce. 3D hlavice jsou konstruovány dvěma na sebe kolmými klouby, nebo jedním kulovým kloubem. Většinou jsou z kvalitních plastů, ale pro vážnější fotografii vyhoví pouze ty masivnější. Jinou třídou jsou celokovové hlavice, i když stativ je těžší (Manfrotto). Celková konstrukce stativu a hlavice však určuje pevnost, zatížitelnost a rozsah kritických časů stativu (vysvětlím níže). Obecně lze říci, že celokovové konstrukce mají ve všech parametrech lepší výsledky. (možná, že dnes díky kompozitům to už neplatí, ale to nevím jistě - netvrdím to) Ještě o jedné věci bych se zmínil. Některé hlavice jsou opatřené rychloupínací deskou, která se přišroubuje k fotoaparátu stativovým šroubem, a na stativ se uchytí pojistnou páčkou, což zrychluje manipulaci. Ostatní hlavice mají běžný stativový šroub. Pokud budete střídat na místě fotoaparáty, přendávání rychloupínací desky naopak manipulaci prodlouží. Je sice možnost přikoupit další stejnou rychloupínací desku, ale nejsou zrovna levné. Pro takové účely je lepší běžná hlavice se stativovým šroubem bez desky.


Kritické časy - posouzení


Jak jsem nastínil, u stativů se vyskytuje jeden důležitý a nezanedbatelný prvek, a to kritické časy. Je to rozsah časů, při kterých stativ pořídí rozmazané záběry, protože pohybem zrcátka fotoaparátu dojde k rozkmitání konstrukce stativu, podle jeho kritické konstrukční rezonance. (asi jako u kytary, u které při přiblížení zvuku určité frekvence dojde k rozkmitání té struny, která odpovídá svým naladěním frekvenci okolního zvuku) Stejně tak stativ má určitou kritickou hranici. Většinou se pohybuje mezi expozičními časy 1/15s a 2s. Samozřejmě to také záleží na fotoaparátu - čím má tvrdší chod zrcátka, tím je neostrost znatelnější. Samozřejmě zde hraje roli i váha fotoaparátu -těžší stroje jsou ve výhodě.
Zde jsou nejvýhodnější celokovové stativy. Ale i u stativů s plastovými hlavami a obecně u lehčích stativů je možnost se do jisté míry bránit. Stačí na středovou tyč vespod přimontovat třeba plastový šatní háček, nebo háček z ramínka a nosit s sebou síťovku, kterou pověsíme na tuto středovou tyč stativu a naplníme kamením.
Jak posoudit kritické časy našeho stativu ? Jednoduše. Stačí na papírovou čtvrtku narýsovat technickým perem 0,1 mm rovnoběžné čáry - na polovinu čtvrtky svisle a na druhou vodorovně, a s fotoaparátem na stativu je ze vzdálenosti cca 1.5 - 2 metry vyfotografovat s různými časy. Vzhledem k tomu, že neposuzujeme rozlišovací schopnost objektivu, není vzdálenost čar nijak kritická, a ani jejich rovnoběžnost není důležitá. Jde jen o to, aby byly tenké a vzájemně od sebe rozeznatelné. Použijeme časy od 1/30s do 4s a posuzujeme na výsledné fotografii rozsah časů, kdy bude fotografie mázlá. Samozřejmě test provádíme s fotoaparátem, se kterým budeme na stativu fotit.


Jaký stativ vybrat

Osobně se přimlouvám (pozor, není to reklama) za značku Manfrotto, a to jeden z následujících:
Tripod 144 má tři nespřažené nohy, s dlouhým středovým sloupem, odnímatelnou hlavici, aretace segmentů noh křídlovými šrouby. Váží 2.4 kg bez hlavy, minimální výška 57 cm, max. výška 176 cm. Možnost uchycení jakékoliv hlavy Manfrotto.
Tripod 055C má tři nespřažené nohy nastavitelné samostatně každou do tří různých stupňů, váží 2.65 kg bez hlavy, minimální výška 26 cm, max. výška 176 cm, uchycení jakékoliv hlavy Manfrotto. Segmenty noh se zajišťují křídlovými šrouby.
Tripod 055 je stejný jako 055C, ale má možnost otočení středového sloupu přes odnímatelnou část, tak, že je možné fotit z velmi malé výšky (makro).

K těmto stativům jsou vhodné a lehce sehnatelné následující hlavice :
352RC - kulová celokovová - zatížitelnost 4 kg, s rychloupínací deskou
168 - kulová celokovová - zatížitelnost 4 kg, s rychloupínací deskou
141RC - páková 3D celokovová se třemi otočnými pákami, rychloupínací deska, zatížitelnost 6 kg, váha 1 kg.
141 - jako 141RC, ale bez rychloupínací desky (šroub)

Je i mnoho dalších, lepších, zatížitelnějších, i dražších, ale tyto jsou velice dobré, a ještě cenově přijatelné. Taková dobrá sestava se dá pořídit už od 5.000,-Kč. Je to sice dvojnásobek jiných třeba od Hamy, ale stojí za to.

Pokud však chcete pořídit levnější a lehčí stativ, je na trhu dostatek stativů Hama, které jsou celkem kvalitní, ale s plastovými hlavicemi. V tom případě vyhledáme masivnější hlavici s masivními klouby. V současnosti je k dostání řada Gamma. Jenom pozor na hlavice ! Hodně stativů má je 2D hlavice, které lze jen otáčet a naklánět v jedné rovině, takže fotku na výšku nelze pořídit bez povolení stativového šroubu a otočení fotoaparátu o čtvrt kruhu a opětovného přišroubování, což značně prodlouží celkovou manipulaci (a někdy dokáže pěkně vytočit).

A ještě malé upozornění : To co zde píšu, mám ze zkušeností svých, a jiných amatérů, a tyto zkušenosti jsou závislé od výběru na běžném trhu. Takže pokud nějaká zde jmenovaná firma dělá i něco lepšího, než jsem zde uvedl, tak se omlouvám. Rozhodně není mým cílem jakoukoliv firmu poškodit. Vybíral jsem podle toho, co lze v okolí mého bydliště sehnat.