Automatický digitální maskovací rám
Podstata tohoto zařízení spočívá v tom, že fotopapír při osvícení zvětšovákem propouští světlo, které rám během expozice měří, a po dosažení hranice, potřebné pro správnou expozici, tuto automaticky zastaví. Zároveň řídí speciální jednosložkové osvětlení fotokomory o vlnové délce 590 nm, které je daleko vhodnější pro černobílou fotografii, a při multigradační černobílé fotografii a barevné fotografii je to jediné, které lze použít. Toto osvětlení po rozsvícení zvětšováku automaticky zhasne, což je výhodnější pro lepší pozorování obrazu při nastavování kompozice a ostření, a nemůže ovlivnit měření expozice. Po zhasnutí zvětšováku osvětlení opět rozsvítí.
Mechanická konstrukce
Základem pro výrobu je maskovací rám 30x40 cm, který je na pravé straně prodloužen o 8 cm.
Zde budou umístěny ovládací prvky. Kolem celého rámečku jsou překližkové bočnice o výšce 7 cm.
Tyto tvoří obdélník, v němž je zasazen původní maskovací rám i s prodloužením, a vespod je
zasazeno překližkové dno. V desce původního rámu vyřízneme otvory tak, že velký otvor je tvořen
přesně rozměrem fotopapíru 30x40 cm
v místě, kde fotopapír na rámu leží, a menší otvor vyřízneme v pravé „nástavbě“ tak, aby kolem
zůstaly okraje cca 2 cm. Na rozměry velkého otvoru v rámu necháme uříznout matové sklo, (z jedné
strany pískované) které do velkého otvoru v rámu vlepíme lepidlem Epoxy 1200 tak, aby bylo v
rovině s horní stranou rámu, matovou stranou nahoru (tato bude sloužit jako matnice pro
zaostřování). Na pravou prodlouženou část rámu zhotovíme z tenkého materiálu panel pro přepínače
a konektory. Podrobnosti uvedu v další části. Na překližkovém dně budou umístěna fotočidla pro
integrální měření expozice. Prozatím si na toto dno obkreslíme velký otvor v rámu, čímž
lokalizujeme místo fotopapíru a tedy i pozdější umístění čidel. Pro tato si do takto obkresleného
obdélníku na dnu vrýsujeme od levého horního rohu formáty papírů, a to 13x18, 18x24, 24x30 a
třetí 30x40 již máme. V těchto obdélníkách si naznačíme budoucí umístění čidel podle
obrázku,
kterých bude celkem 12 ks, a to pro formáty 9x13,10x15 a 13x18 jedno čidlo, pro formát
18x24 již čtyři čidla, pro formát 24x30 sedm čidel a pro30x40 to bude 12 čidel. Dno
přišroubujeme k rámu, zabrousíme, přelakujeme a tímto je zhruba hotová mechanická konstrukce
maskovacího rámu. Otvor pro zásuvku na připojení zvětšováku je umístěn na zadní straně. Postup
prací je zřejmý i z přiložené fotografie a obrázků. Tato část stavby vyžaduje určitou manuální
zručnost, avšak pečlivost se vyplatí.
Elektronická část
Schemata zapojení a desky spojů | ||
---|---|---|
Zapojení přepínače formátů papíru | ||
Zapojení přepínače korekcí | ||
Zapojení spínacího relé | ||
Deska plošných spojů
Rozmístění součástek na desce
| Desky s osvětlovacími LED
| |
Nyní se budu věnovat elektronické části. Srdcem celého zařízení je jednoduchý monostabilní
klopný obvod tvořený velice přesným integrovaným čítačem řady 555, který je napájen z
transformátoru 220/12 V, s minimální zatížitelností sek.výstupu 2A, jehož výstup je usměrněn
čtyřmi diodami D1-D4 v můstku a filtrován kondenzátorem C1 s velkou kapacitou. Napětí jde přes
příslušná fotočidla Rf, přiřazená přepínačem formátu papíru,
umístěná v rámu na vstup čítače a zároveň na přepínačem korekcí
přiřazený kondenzátor Cx, který se po zahájení expozice začne přes fotočidla nabíjet, a při dosažení
prahové úrovně čítač překlopí a zastaví expozici. Expozici zahájíme stiskem tlačítka tl.1, tedy
uzemněním vývodu č.2 integrovaného obvodu. Během expozice lze tuto kdykoliv předčasně ukončit
tlačítkem Tl.2, tedy uzemněním vývodu č.4. Přepínačem Př.1 lze zvětšovák rozsvítit trvale pro
výměnu záběru a ostření. Zvětšovací přístroj a osvětlení fotokomory jsou vybavovány přes relé,
které je ovládáno kladným impulzem potřebné délky na výstupu čítače přes spínací tranzistor T1.
Jako ideální je na toto použití relé RP 102 , které je velice spolehlivé a má dostatečně
dimenzované kontakty, se třemi přepínacími kontakty, z nichž jeden je použit na vybavování
osvětlení fotokomory, a dva na spínání žárovky zvětšovacího přístroje.
Relé je zapojeno tak,
že v základní poloze svítí osvětlení komory, při přitažení kotvy se rozsvítí zvětšovací
přístroj, a osvětlení komory zhasne. Samotná elektronika řízení osvětlení je tvořena
monolitickým stabilizátorem napětí 78S05, nebo 78T05 se zavedenou zpětnou vazbou, kterou
ovládáme jas osvětlovacích LED diod od přibližně polovičního jasu do maxima, což je pro
praktické využití dostatečné. Na osvětlení jsou použita celkem 3 tělesa po 6 LED s vlnovou
délkou světla 592 nm a světelným tokem 2000 mcd. Jedno těleso je umístěno nad zvětšovacím
přístrojem, druhé nad miskami a třetí dle potřeby. Osvětlení této vlnové délky je vhodné i pro
zpracování barevných fotografií, a je daleko přirozenější i pro lidský zrak, nežli červené
světlo, při kterém dochází ke zkreslenému vnímání odstínů šedé v černobílé fotografii.
Pro zjednodušení nebudu uvádět schéma zapojení, uvedu přímo desku s plošnými spoji a rozmístěním
součástek. Tato zařízení jsem zkonstruoval již dvě, a po prvním zapojení nebyly žádné problémy.
Celé zapojení je umístěno na jedné desce plošných spojů 4.5x12.5 cm. Relé, a všechny přepínače a
tlačítka jsou
umístěna mimo desku, včetně třech desek s osvětlovacími LED,
které jsou s elektronikou propojeny
dvoužilovým vodičem přes konektory CINCH. Všechny přípojné body jsou označené velkými písmeny.
Body označené stejnými písmeny se spolu propojí vodičem. Mezi body K a L je propojka.
Při shánění součástek je třeba věnovat pozornost fotoodporům. Ideální je typ WK 65037, který se
však již obtížně shání. Je možné použít i jiné typy, ale je nutné dbát, aby měly lineární průběh
odporu v závislosti na světle, což lze zjistit tak, že fotoodpor vložíme ve fotokomoře (v úplné
tmě!) pod zvětšovák s vloženým negativem, a připojíme na něj ohmmetr. Při zacloňování po jednom
stupni se musí odpor čidla zvyšovat lineárně, a je vhodné, aby po zabudování do rámečku a
osvícení přes fotopapír měla čidla při středně hustém negativu odpor do 100 k.
Relé je vhodné zakrytovat černou plastovou krabičkou, protože při spínání by mohlo i
nepatrné jiskření mezi kontakty přes sklo naexponovat na papíru závoj.
Po propojení všech součástí a jejich umístění na místo je nutné zařízení vyzkoušet ve fotokomoře.
Po nastavení správného formátu papíru, přepínače korekcí doprostřed rozsahu, vložení papíru a
exponování by výsledkem měla být v ideálním případě správná expozice. Tuto je možné upravit
korekcemi. Obecně lze na místo CX doporučit tantalové kondenzátory, protože elektrolytické
kondenzátory mají obvykle relativně velkou toleranci rozdílu kapacity od jmenovité hodnoty
(až ±20%). Konstrukce je tak jednoduchá, že si s ní jistě poradí každý středně zkušený
elektronik.
Závěrem bych chtěl říci, že pokud si po přečtení tohoto článku někdo myslí, že po sestrojení
uvedeného zařízení bude už jenom „nabíjet“ fotopapíry a mačkat „spoušť“, tak smysl celého
zařízení zřejmě nepochopil. Doposud totiž naše civilizace nevymyslela takovou elektroniku, která
by měla schopnost tvůrčího myšlení, a i u drahých zrcadlovek je mnohdy nutné sáhnout na korekce.
Uvedený rámeček pouze zmenší množství zničeného fotopapíru, uspoří místo a čas strávený ve tmě
na nohách, ale neubere nic z Vašeho prostoru pro tvůrčí experimentování.
Fotorámeček na fotografii má více ovládacích prvků, ale tyto jsem v návodu vynechal, protože se
později projevily jako zbytečné.
Seznam použitých součástek
- IO 1 - časovač 555 + patice DIL8
- IO 2 - stabilizátor 78S05(2A), 78T05(3A)- (ne 78L05!)
- T 1 - KF 507
- D1 - D4 - 1N5401 (KY 132/80)
- D5 - 1N4001 ( KY 130/80)
- D6 - D11 - LED zlatá, 592 nm, s vysokou svítivostí
- RF - fotorezistory WK 65037 (Tesla)
- R1 - 10kW
- R2 - 100kW
- R3 - 470W
- R4 - 1kW
- R5-R10 - 470W
- CX1- 2.2mF
- CX2- 3.3mF
- CX3- 3.7mF (2.2mF+1.5mF)
- CX4- 5mF (3.3mF+1.5mF)
- CX5- 6,8mF
- CX6- 8.3mF (6.8mF+1.5mF)
- CX7- 10mF
- CX8- 13.3mF (10mF+3.3mF)
- CX9- 15mF
- CX10- 22mF
- CX11- 24mF (22mF+2.2mF)
- CX12- 33mF
- Pot. - potenciometr 500W/N
- C1 - 1000mF/25V
- C2 - 33nF
- C3 - 100nF
- C4 - 2mF
- CX - 3m3/25V
- Re - relé RP 102/12V, 3 přepínací kontakty
- Př.1- přepínač ISOSTAT 1x
- Př.2 - otočný přepínač 12x1 kontakt - P-DS1 (GM elektronic)
- Přf.- přepínač formátů - ISOSTAT 4x závislé (spřažené)
- Tl.1, Tl.2 - tlačítka ISOSTAT
- Transformátor 220/12V, min.2A
Obsluha rámu
Prakticky jde o to, vyzkoušet správný stupeň korekcí na prvním snímku tak, aby expozice byla
vhovující. Po nastavení na střední stupeň rozsvítíme zvětšovák spínačem, čímž zároveň zhasne
osvětlení komory, zaostříme a nastavíme kompozici, zhasneme zvětšovák, vložíme fotopapír a
stiskneme tlačítko Start. Pokud je fotka tmavá, zvolíme nižší stupeň korekcí, a naopak.
Po nastavení správného stupně na prvním snímku, stačí již na ostatních snímcích pouze vkládat
fotopapír a spouštět expozici tlačítkem Start. Elektronika si již správnou expozici upraví
vnitřním měřením, které již probíhá přímo při samotné expozici. Tlačítkem Stop lze probíhající
expozici kdykoliv zastavit. Výhodou je, že automatika je použitelná i při takových postupech,
jako je například ruční nadržování.
Pokud by někdo chtěl rámeček doplnit o plně manuální nastavování expozice, tak jako rámeček
na fotografii, lze přidat další přepínač, kterým pro manuál odpojíme přepínače s fotočidly,
a místo nich připojíme vhodný potenciometr, který ocejchujeme dle stopek.
A ještě upozornění : rámeček byl zatím vyzkoušen pouze na černobílém procesu. Je pravděpodobné,
že na barevný proces by bylo nutné použít jiné hodnoty kondenzátorů CX, ale to není žádný
problém. Prakticky by se v konstrukci použily dvě řady kondenzátorů (jedna na ČB a jedna na
barvu), při čemž by se přapínaly dalším přepínačem dle požadovaného procesu, případně při
nutnosti použít při barvě delší časy, by stačilo přiřadit před přepínač korekcí jeden kondenzátor,
který by prodloužil všechny nastavitelné čysy, určené korekcemi.