Oblíbené prodejny :

Fotoantik Jech
Foto Škoda
Oehling
1024x768,
IE, Mozilla

Makropředsádka s vestavěným makrobleskem




Při našem zájmu o makrofotografii jsme se mnohdy shodli v názoru, že by to chtělo něco speciálního a ne drahého na dobré makro. Proto jsme se rozhodli, že si vyrobíme ze starého objektivu makropředsádku jeho upevněním v obrácené poloze na objektiv. Pravdou je, že takto získáme makropředsádku velké kvality, protože na rozdíl od klasických jednočočkových předsádek je tato kompletním optickým členem s asférickými členy a antireflexní úpravou. Ale dostali jsme se takto na přímo úžasné zvětšení (až 7:1), ale při velkém přiblížení k objektu již dochází k tomu, že samotným objektivem si již stíníme, a je nutné použít dlouhé časy a stativ. Tímto je použití takové předsádky omezeno na aranžovanou fotografii, a nelze ji prakticky použít v terénu na pohyblivé objekty (hmyz a pod.).
Proto vznikla následující konstrukce předsádky o mohutnosti 18D s vestavěným makrobleskem, u níž se celkové náklady pohybují kolem 700,-Kč (bez řídícího blesku - o tom později).



Konstrukce


1 - Obroučka z filtru
2 - Mezikruží
3 - Těleso objektivu
4 - Deska s výbojkami
5 - Rastrovaný plexi kryt
6 - Novodurová trubka
Základem pro výrobu této předsádky je starý objektiv Helios 58mm ze Zenita, který lze v každém bazaru zakoupit cca za 300,-Kč. Tento objektiv je třeba rozebrat až na samotné těleso s optikou. Zde se není třeba obávat jakýhkoliv komplikací, a rozborku zvládne určitě každý. Nejprve kolem závitu pro přišroubování do fotoaparátu vymontujeme šroubky, čímž se dostaneme k mechanice ovládání clony. Zde opět odstraníme veškeré šroubky, a nakonec kleštičkami vytrhneme kovový oblouk, pohybující s clonou, který je zde jedním čepem zalisovaný. Opět není třeba mít strach. Poté odstraníme veškeré šroubky, na které narazíme z této zadní strany (až na černý kroužek se dvěma zářezy, který již drží radní optický člen). Poté objektiv otočíme a z přední strany vyšroubujeme velkou kruhovou matici, čím se dostaneme ma ovládání ostření, které odstraníme. Další kruhovou maticí se dostaneme na celý mechanismus vysouvání, pod mímž jsou opět miniaturní šrouby po obvodu. Všechny odstraníme, včetně všech mechanizmů pohybu optiky, až zůstane samotné modře eloxované těleso optiky s černými kruhovými maticemi na obou stranách, ve kterých jsou zalisované optické členy (objektový a obrazový). Nyní vyšroubujeme objektový vstupní optický člen (je to ten s větší čočkou), čímž získáme přístup k samotné cloně, kterou z vnitřku tělesa odstraníme, a našroubujeme zpět matici se zalisovanou optikou.
Takto jsme získali samotné těleso budoucí předsádky s optikou (na plánku č.3). Jak jsem uvedl, při demontáži není třeba mít strach, protože těleso se zkládá ze dvou optických členů, které jsou pevně seřízeny a zalisovány každý v jedné kruhové matici, takže není možné je jakkoliv opticky znehodnotit (mimo mechanického poškození samotných čoček).

Nyní je třeba sehnat na objektiv, na kterém budeme předsádku používat (doporučuji teleobjektiv 200-300mm, protože na kratších ohniscích už bude vinětovat), obroučku z nějakého filtru s příslušným závitem (obr. č. 1), do které lupenkovou pilkou vyřízneme z 2mm tl. duralu mezikruží, které do obroučky vlepíme sekundovým lepidlem, a do tohoto mezikruží vlepíme těleso předsádky (na plánku označeno č. 2). Jako zakrytí celé předsádky jsem použil rozšířený nátrubek z novodurového kolena průměru 60mm, který je odříznut za zúžením, do kterého vlepíme z vzorovaného plexiskla mezikruží ( obr.č. 5), které bude sloužit jako krycí rozptylové sklo na vestavěném blesku. Nátrubek musí být tak vysoký, aby po nasazení na těleso byla matice předního optického členu v rovině s krycím plexisklem, do kterého je zároveň vsunuté.

Jako zábleskové těleso slouží opět mezikruží vyříznuté z cuprextitu (obr.č.4), na kterém budou uméstěné tři bleskové výbojky ve tvaru dle obrázku. Tyto výbojky jsou spojeny paralelně ! Jako výbojky je nutné použít malé typy s výkonem kolem 20Ws, které lze vymontovat ze starých kompaktních fotoaparátů, které lze staré, nebo poškozené sehnat i za 50-100 Kč. Výbojky jsou polarizovány tak, že na straně u drátového vývodu pro zapalovací napětí je "-" pól a na opačné straně je "+" pól. Na výbojkách plošným spojem propojíme všechny - póly a všechny + póly, a všechny vývody pro zapalovací napětí. Propojovací cestička pro zapalovací napětí by měla být od + a - vzdálena co nejvíce. Výbojky jsem připevnil na desku (mezikruží z cuprextitu) tak, že na vzdálenost vývodů výbojek jsem do desky zapájel 1,5mm silné dráty do výšky 4 mm, a k těmto vývodům jsem připájel za vývody samotné výbojky tak, aby byly od desky spodní stranou cca 1-2mm. deska je pod výbojkami nastříkána vysoce lesklým bílým lakem (nikoliv stříbřenkou - tato by skratovala vývody). Na desku s výbojkami mezi jednotlivé výbojkové trubice nalepíme tři distanční sloupky, nebo cokoliv, aby po zasunutí desky do novodurového krytu byly výbojky vzdáleny od průhledného krycího plexiskla opět cca 1-2 mm. Poté desku s výbojkami zasuneme do krytu až na doraz na distanční sloupky a zajistíme zakápnutím tavnou pistolí, nebo nějakým lepidlem, ale tak, aby bylo možné desku kdykoliv vyjmout v případě potřeby.

Jako hlavní výbojku je také možné použít originální kruhovou výbojku, určenou pro makroblesky, kterou lze nyní sehnat u firmy Conrad za cca 600,-Kč.

Poté trojžilovým kabelem (stačí žíly o průřezu 0.2 mm) vyvedeme přípojku od předsádky. Podle průměru použité objímky se závitem vyřešíme upevnení celého bleskového tělesa v novodurovém krytu na těleso předsádky, sestavíme dle posloupnosti na nákresu, a budeme se dále věnovat řídící jednotce.

Jako řídící jednostku upravíme systémový blesk pro náš fotoaparát, který lze opět zakoupit v bazaru. Na tykto silnou předsádku postačí blesk se směrným číslem 24-30 (vyrobenou rozptylovou hlavicí na předsádce GN rapidně klesne!). Z tohoto vyjmeme reflektor s výbojkou, vhodnou třeba plastovou destičkou zaslepíme otvor po reflektoru v hlavici blesku, a do této destičky vmontujeme DIN konektor s alespoň 3 kolíky, na které připájíme vývody, které původně vedly k reflektoru, to znamená vývod-, vývod+, a vývod se zapalovacím napětím. Na kabel od předsádky připájíme protikus konektoru, ve kterém budou jednotlivé póly od výbojek. Další úpravy nejsou třeba.

Ideální je tuto předsádku s bleskem používat s AF přístroji a příslušným systémovým AF bleskem, a fotografovat v režimu "A" (priorita clony). Nastavíme co největší clonu, a přístroj si záblesk zkrátí na potřebnou míru.
V případě použití s manuálním bleskem je třeba provést expoziční zkoušky s různými clonami, a zjistit tak, zda je blesk příliš silný, nebo slabý (na vzdálenost danou mohutností předsádky). Vzhledem k tomu, že blesk je většinou silný (vzdálenost činí cca 4 cm od objektu), bude třeba upravený řídící blesk rozebrat, a vyměnit hlavní kondenzátor za nižší kapacitu. U blesků s GN=24-28 se kapacity kondenzátorů pohybují kolem 600 uF/330-360V. Pokud budou fotografie přeexponované, vyměníme kondenzátor za např. 400, nebo 420 uF (ale zásadně použijeme kondenzátor zase z blesku, nikoliv běžně prodávané v obchodě - ty nesnáší impulzní vybíjení), nebo použijeme slabší blesk, případně silnější, pokud bude záblesk slabý. To je nutné u manuálních blesků vyzkoušet. U TTL systémových toto odpadá. Pokud budete experimentovat s manuálními blesky, těchto je opět v bazarech dostatek za rozumný peníz.


Poznatky z konstrukce a různé tipy

  • Použití objektivu Helios, nebo jiného 50mm objektivu na zrcadlovky na tuto předsádku je omezené pouze pro použití předsádky na objektivy s ohniskovou vzdáleností od 250mm výše, protože malý průměr přední čočky po nasazení na objektiv způsobuje rohovou vinětaci. Pokud by byl záměr používat tuto předsádku s kratšími objektivy, bylo by nutné na výrobu předsádky použít objektiv s podstatně větší přední čočkou - třeba objektiv určený na středoformátpvé přístroje. Jiná možnost je předsádku používat na objektivy s menším průměrem přední příruby, než je u běžných objektivů (maximálne do 52mm průměru). Já ji používám na objektivu s přírubou 58 mm a na ohnisku kratším než 250 mm již začíná vinětovat v rozích.
  • Při vyřezávání všech mezikruží pracujte pečlivě, aby vše šlo sesadit natěsno. Je lepší vyříznout o něco větší kružnici a poté ji pilníkem zabrousit, než udělat menší, která bude v krytu lítat.
  • Výbojky před připájením očistěte ubrouskem namočeným v lihu a už na ně nesahejte.
  • Novodurový kryt celého výrobku nestříkejte žádnou barvou, protože tato stejně oprýská. Je lepší polepit kryt např. černou matovou samolepící reklamní fólií.
  • Pokud budete (a to doporučuji) rozptylový plexi kryt do krytu předsádky vlepovat sekundovým lepidlem, toto plexi nejdříve dobře očistěte lihem a už se ho prsty nedotýkejte, protože v místech dotyku kyanoakralátové páry z lepidla vyvolají Vaše otisky prstů, které na skle už zůstanou a nejdou odstranit!!!
  • Kryt celého výrobku (pokud nepoužijete novodurovou trubku) udělejte z plastu, protože při dotyku např. vodiče se zapalovacím napětím případného kovového krytu, po záblesku určitě nechtěně odhodíte fotoaparát hodně daleko (zapalovací napětí se pohybuje kolem cca 4.000 - 6.000V)
  • Také při úpravách blesku a jakýhkoliv experimentech dávejte pozor na přívody k reflektoru a hlavnímu kondenzátoru, na kterém je přes 300V, a i po záblesku na něm zůstává cca 60-100V. Nabitý kondenzátor při dotyku prsty na oba vodiče dokáže člověka proměnit v běsnící zvíře. Takovýto dotyk můžu přirovnat k dotyku fáze v síti (oba případy jsem mockrát zažil a naštěstí i přežil - prozatím.....) Toto vysoké napětí je trvale i na vývodech výbojky, protože k samotnému výboji dochází až po přivedení zapalovacího napětí do bočního drátového vývodu.
  • Při pájení vývodů výbojkových trubic pro zapalovací napětí se často stává, že cínová pájka na stočený drátek nechytne. V takovém případě pomůže drátek namočit do kyseliny chlorovodíkové (postaru - kyselina solná). Poté nanést kalafunu a pájka krásně chytne. Při práci s kyselinou pozor na oči, a zásadně k ní nečuchat!!!!!
  • Výroba takovéto předsádky není nijak náročná a dá se zvládnout za jeden víkend. Takovouto konstrukci mají objektivy Nikkor medical, které ovšem stojí asi 130.000,-Kč.
  • Zhotovenou řídící jednotku lze využít i na samotný kruhový makroblesk, jehož domácí výrobu popisuji na stránce Kruhový makroblesk.